VS
Komunismus: "Dobrý, nechytaj se na to vši a ušetříš za šampón."
sobota 3. prosince 2011
Sakra?!?!?! Buddha si mě zase našel
VS
Komunismus: "Dobrý, nechytaj se na to vši a ušetříš za šampón."
čtvrtek 3. listopadu 2011
JANK(N)OVINY - říjen 2011
Je 3. listopadu, takže tohle vydání emituji o jeden den dříve, speciálně pro kamaráda triatlonistu, který už nedočkavě klepe prstem na myši nebo klávese F5 (díky za koment Sečane).
No, jeden měsíc, to je docela doba, takže jsem si musel dokonce přečíst o tom,co se dělo v říjnu, abych věděl, kde vůbec napojit. Nakonec mě zachránil můj fyzický deník, i když ani do něho už příliš nepíšu, možná to bude tím, že docela začínám žít ve skutečném světě. Hlavně je to znát na tom, že rozlišuju pracovní týden a víkend, to pro mě na škole nemělo vůbec význam, středa jako neděle.
Už teda začínám. JIS karta - to byla první bitva mojí říjnové války. Jiska je studentská karta na ZČU, kterou mi v lednu zrušili, protože přecházejí na novou, která se spojí s plzeňskou kartou a bude multifunkčnější (asi nějaké firmě chyběla práce a někomu na univerzitě chybělo něco do kapsy). No a tak začal tento odstavec už v lednu 2011. Poslal jsem několik fotografií, které mi byly všechny zamítnuty, něco se prostě našlo. Rezignoval jsem s tím, že mě vyhodí ze školy a že už ji nebudu potřebovat, ale ejhle potřebuju a to do právnické knihovny (kde se mimochodem skvěle spí v klubovně na gauči). Takže druhé kolo začalo už v září a při asi šesté fotce a novému problému v existenci staré blokované karty, takže asi 5 mailů a hodně slibů, jsem ji získal. Tady začíná druhý odstavec a další týden, který se mi velice líbil.
Plzeň. V pondělí 17. 10. jsem vyrazil udělat další díru do zdi, která mě dělí od titulu. Takže jsem začal vyzvednutím JISkarty a následně běháním po fakultě a sháněním vedoucího práce a dál hledáním materiálů atp. k diplomce na téma - Právní regulace reklamy na soukromoprávních TV de lege ferenda. No vedoucího ještě nemám, na Mediální právo je totiž jen jeden člověk na celé fakultě a neodpovídá na maily. No k tomu co mě bavilo - samozřejmě mě bavily holky v knihovně, v Menze a tak vůbec v Plzni. Další sranda byla v pátek, kdy před odjezden za bráchou do Vodňan, mě odchytila holka jestli nechci hrát v sobotu ve filmu, že přej potřebují cituji: "pár pořádných chlapů jako jsi ty (já)." No prča, asi film o hooligans nebo něco o barbarech. Můj přirozený exhibicionismus mě táhl za kariérou filmové stár :) , ale už jsem volal bráchovi, takže nic. No a Karma mi splnění slibu vrátila už v tu inkriminovanou sobotu a to tak, že jsem tetoval bráchu na záda, no zábava nevídaná, dokonce se mi zadařilo, takže prej bude další objednávka. To je vidět, že člověk může být vším čím chce. Taky padlo něco alkoholu, ale vzhledem k tomu, že švagrová měla narozeniny, tak v tom nevidím problém.
Další týden byl asi pracovní, ale nevím jestli se stalo něco o čem psát. Takže přeskočím dál, nebo ne, už vím, řídil jsem Avii, to je stroj, no hustá zkušenost, ale dalo se, myslel jsem si taky že je to těžší, ale chce to jen jet a neposlouchat jak motor kvílí.
Poslední info ve stratce je, že tento týden proběhlo dědické řízení a tak jsem oficiálně majitel domku s velikou zahradou plnou jabloní a dílnou s graráží. No a když už jsem ten majitel nemovitosti v Dašicích, proč bych hned neotravoval na Městském úřadě, ne? No nejdřív jsem byl na úřadu zjistit jak na to a obratem do hodinky jsem s 2 kopiemi žádosti otravoval znovu a zajistil povolení ke skácení přerostlého stromu na dvoře, který se nakonec pravděpodobně stane Dašickým vánočním stromkem pro tento rok, ale o tom se bude ještě trošku jednat. Já dofám, že to klapne, jinak by město platilo kácení, dopravu bůh ví odkud a ještě samotný strom, takže to snad klapne. No a v lednu se bude teprve štípat do krbu.
To je asi všechno co se stalo, jo a konečně jsem se kousnul a dal si 12,5 km v tempu kolem 6´40´´, chtělo to jen vyběhnou pryč a nedělat kolečka, protože když už jste v Ředicích, tak kratší cesta zpět nevede. Už se těší na Vinařský půlmarathon, bude prča, možná, že se i utavim, jak budu chtím bejt rychlejší, no už končím.
Závěrem přeju všem čitatelům hezkej, barevnej a bezrýmej listopad, ača.
 |
| Jeník Permoník - to aby bylo foto |
No, jeden měsíc, to je docela doba, takže jsem si musel dokonce přečíst o tom,co se dělo v říjnu, abych věděl, kde vůbec napojit. Nakonec mě zachránil můj fyzický deník, i když ani do něho už příliš nepíšu, možná to bude tím, že docela začínám žít ve skutečném světě. Hlavně je to znát na tom, že rozlišuju pracovní týden a víkend, to pro mě na škole nemělo vůbec význam, středa jako neděle.
Už teda začínám. JIS karta - to byla první bitva mojí říjnové války. Jiska je studentská karta na ZČU, kterou mi v lednu zrušili, protože přecházejí na novou, která se spojí s plzeňskou kartou a bude multifunkčnější (asi nějaké firmě chyběla práce a někomu na univerzitě chybělo něco do kapsy). No a tak začal tento odstavec už v lednu 2011. Poslal jsem několik fotografií, které mi byly všechny zamítnuty, něco se prostě našlo. Rezignoval jsem s tím, že mě vyhodí ze školy a že už ji nebudu potřebovat, ale ejhle potřebuju a to do právnické knihovny (kde se mimochodem skvěle spí v klubovně na gauči). Takže druhé kolo začalo už v září a při asi šesté fotce a novému problému v existenci staré blokované karty, takže asi 5 mailů a hodně slibů, jsem ji získal. Tady začíná druhý odstavec a další týden, který se mi velice líbil.
Plzeň. V pondělí 17. 10. jsem vyrazil udělat další díru do zdi, která mě dělí od titulu. Takže jsem začal vyzvednutím JISkarty a následně běháním po fakultě a sháněním vedoucího práce a dál hledáním materiálů atp. k diplomce na téma - Právní regulace reklamy na soukromoprávních TV de lege ferenda. No vedoucího ještě nemám, na Mediální právo je totiž jen jeden člověk na celé fakultě a neodpovídá na maily. No k tomu co mě bavilo - samozřejmě mě bavily holky v knihovně, v Menze a tak vůbec v Plzni. Další sranda byla v pátek, kdy před odjezden za bráchou do Vodňan, mě odchytila holka jestli nechci hrát v sobotu ve filmu, že přej potřebují cituji: "pár pořádných chlapů jako jsi ty (já)." No prča, asi film o hooligans nebo něco o barbarech. Můj přirozený exhibicionismus mě táhl za kariérou filmové stár :) , ale už jsem volal bráchovi, takže nic. No a Karma mi splnění slibu vrátila už v tu inkriminovanou sobotu a to tak, že jsem tetoval bráchu na záda, no zábava nevídaná, dokonce se mi zadařilo, takže prej bude další objednávka. To je vidět, že člověk může být vším čím chce. Taky padlo něco alkoholu, ale vzhledem k tomu, že švagrová měla narozeniny, tak v tom nevidím problém.
Další týden byl asi pracovní, ale nevím jestli se stalo něco o čem psát. Takže přeskočím dál, nebo ne, už vím, řídil jsem Avii, to je stroj, no hustá zkušenost, ale dalo se, myslel jsem si taky že je to těžší, ale chce to jen jet a neposlouchat jak motor kvílí.
Poslední info ve stratce je, že tento týden proběhlo dědické řízení a tak jsem oficiálně majitel domku s velikou zahradou plnou jabloní a dílnou s graráží. No a když už jsem ten majitel nemovitosti v Dašicích, proč bych hned neotravoval na Městském úřadě, ne? No nejdřív jsem byl na úřadu zjistit jak na to a obratem do hodinky jsem s 2 kopiemi žádosti otravoval znovu a zajistil povolení ke skácení přerostlého stromu na dvoře, který se nakonec pravděpodobně stane Dašickým vánočním stromkem pro tento rok, ale o tom se bude ještě trošku jednat. Já dofám, že to klapne, jinak by město platilo kácení, dopravu bůh ví odkud a ještě samotný strom, takže to snad klapne. No a v lednu se bude teprve štípat do krbu.
To je asi všechno co se stalo, jo a konečně jsem se kousnul a dal si 12,5 km v tempu kolem 6´40´´, chtělo to jen vyběhnou pryč a nedělat kolečka, protože když už jste v Ředicích, tak kratší cesta zpět nevede. Už se těší na Vinařský půlmarathon, bude prča, možná, že se i utavim, jak budu chtím bejt rychlejší, no už končím.
Závěrem přeju všem čitatelům hezkej, barevnej a bezrýmej listopad, ača.
úterý 4. října 2011
JANK(N)OVINY - září 2011
Tak si myslim, že je to měsíc, co jsem něco napsal na blog, ale jistej si nejsem. Proto ty (N)oviny, to jako měsíčník. Zkusím to napsat trochu chronologicky.
První týden byl dost hektický, nato že měl být o čerpání nové energie a síly, tak mě spíš vysál až na dno. Začátek byl někde po poledni 2. září, kdy mě uvítal otec po příjedzdu z Plzně sklenkou whisky a neskončili jsme u jedné. To byla myslím středa. Večer jsem zakončil procházkou prázdnými Dašicemi na několika pávech dobrého green-mental-salát-úletu. Až do neděle to bylo dost podobné. Hlavní je, že jsem spal s velkým S. Prostě hodně spal, to mluvím třeba o 14 hodinách denně a díky mému "úspěchu" mě dokonce nechali všichni v klidu.
Druhý týden jsem začal klusat, šlo to z tuha. Zkoušel jsem to tak po 3, 5 nebo 6km, víc jsem ještě ani nezkoušel. Hlavní je nezošklivit si to. Plány na půlmarathon mám, ale nic víc neřeknu, protože moje plány většinou skapou na podlahu a brzo se vsáknou. Poslední týdny se nesou dost v duchu souboje starého a nového o mou osobu - tím myslím starou yorkshirku Zuzanku a nového německého ovčáka Rolfa. Bohužel Rolf je vetřelcem a Zuzanka zase morče na hraní, takže hlídání a okřikování a proutek a zavírání dveří atp.
Týden končil otcovou oslavou 50. narozenin, díky že jsem mohl řídit, království za koně a koně za střízlivý den.
V třetím týdnu jsem začal brigádničit pro kámoše, takže díky hodně dlouhým směnám a mojí nové kámošce lopatě jsem byl běhat jednou a neučil jsem se ani jednou. Týden ve znamení práce - sprcha - postel, nevadí bez peněz si někam zalez a s nimi klidně vylez. 14. září první bezproblémocý zápis po dlouhé době a zase práce. Myslim, že někdy od pátku jsem začal pařit s dávnou kamarádkou s výhodami a potvrdilo se to jako skvělá změna a pozvedlo mi to morálku.
Ve čtvrtém týdnu opět pracovně a když se dalo, tak jsem zašel na pytel a trochu pocvičit. Ani nevim, ale asi se nic jiného nestalo až do pátku. Kokiho návrato-narozeninová akce mi dost zamávala s bytím, to se scvrklo na touhu přežít další den a usnout kdekoliv, klidně i na podlaze pomočených veřejných záchodků (to přeháním, zaspal jsem a pokracoval v autě cestou do práce a zpět, naštěstí se dělalo jen do 11:30). To byl asi ten litr Rumu nebo víc, ale co je třeba se občas skutečně vydezinfikovat. Chlapcům v práci jsem to vrátil v neděli, kdy na tom byli špatně zase oni a já předbral veškerou iniciativu, tzn. organizaci práce - výkon práce - a přívoz a odvoz z práce. No vostrej víkend.
Pátej týden by ušel nebýt Janka Bechera zvaného Šestého a k tomu nějaké Dašické dvanáctky. No jinak týden opět pracovní a cvičící, paráda, tělo začíná spolupracovat a zase jsem probudil atrofované svaly k životu. Ve čtvrtek 29. září jsem vložil kulturu. S Janou jsme vyrazili na Pardubický zámek, do rytířského sálu na Barroco Sempre Giovanne - seskupení, které zahrálo po třech skladbách od 6 autorů. První půle byla dost slušná, ale na poslední vystoupení loňské sezóny zakončené Čtyřmi ročními obdobími od Vivaldiho, to rozhodně nemělo, nemyslím ve kvalitě provedení ale celkově v hudbě. Těšil jsem se tedy na druhou půli, kdy opravdu došlo k tomu na co jsem čekal a to na mrazení po zádech a mravenčení od žaludku až na obličej, bohužel jen na pár sekund, kdy veškerý dojem smazal některý z houslistů, asi čtyřmi brutálními chybami, které trhaly uši. No nic v sobotu volno, to jsem prospal a v něděli práce, takže jak vidíte pořád se bavím. Navíc když přijedu dřív domů tak něco sfouknu, jako třeba štípání dříví u babičky nebo tak, ale co, to je život a pěkná práce, lepší než v kanclu.
Dost keců, asi už je to až moc dlouhé, tak zase za Bůh ví jako dlouho. Mějte se aspoň tak jako já.
První týden byl dost hektický, nato že měl být o čerpání nové energie a síly, tak mě spíš vysál až na dno. Začátek byl někde po poledni 2. září, kdy mě uvítal otec po příjedzdu z Plzně sklenkou whisky a neskončili jsme u jedné. To byla myslím středa. Večer jsem zakončil procházkou prázdnými Dašicemi na několika pávech dobrého green-mental-salát-úletu. Až do neděle to bylo dost podobné. Hlavní je, že jsem spal s velkým S. Prostě hodně spal, to mluvím třeba o 14 hodinách denně a díky mému "úspěchu" mě dokonce nechali všichni v klidu.
 |
| Takhle se má hlídat.... |
Týden končil otcovou oslavou 50. narozenin, díky že jsem mohl řídit, království za koně a koně za střízlivý den.
V třetím týdnu jsem začal brigádničit pro kámoše, takže díky hodně dlouhým směnám a mojí nové kámošce lopatě jsem byl běhat jednou a neučil jsem se ani jednou. Týden ve znamení práce - sprcha - postel, nevadí bez peněz si někam zalez a s nimi klidně vylez. 14. září první bezproblémocý zápis po dlouhé době a zase práce. Myslim, že někdy od pátku jsem začal pařit s dávnou kamarádkou s výhodami a potvrdilo se to jako skvělá změna a pozvedlo mi to morálku.
Ve čtvrtém týdnu opět pracovně a když se dalo, tak jsem zašel na pytel a trochu pocvičit. Ani nevim, ale asi se nic jiného nestalo až do pátku. Kokiho návrato-narozeninová akce mi dost zamávala s bytím, to se scvrklo na touhu přežít další den a usnout kdekoliv, klidně i na podlaze pomočených veřejných záchodků (to přeháním, zaspal jsem a pokracoval v autě cestou do práce a zpět, naštěstí se dělalo jen do 11:30). To byl asi ten litr Rumu nebo víc, ale co je třeba se občas skutečně vydezinfikovat. Chlapcům v práci jsem to vrátil v neděli, kdy na tom byli špatně zase oni a já předbral veškerou iniciativu, tzn. organizaci práce - výkon práce - a přívoz a odvoz z práce. No vostrej víkend.
Pátej týden by ušel nebýt Janka Bechera zvaného Šestého a k tomu nějaké Dašické dvanáctky. No jinak týden opět pracovní a cvičící, paráda, tělo začíná spolupracovat a zase jsem probudil atrofované svaly k životu. Ve čtvrtek 29. září jsem vložil kulturu. S Janou jsme vyrazili na Pardubický zámek, do rytířského sálu na Barroco Sempre Giovanne - seskupení, které zahrálo po třech skladbách od 6 autorů. První půle byla dost slušná, ale na poslední vystoupení loňské sezóny zakončené Čtyřmi ročními obdobími od Vivaldiho, to rozhodně nemělo, nemyslím ve kvalitě provedení ale celkově v hudbě. Těšil jsem se tedy na druhou půli, kdy opravdu došlo k tomu na co jsem čekal a to na mrazení po zádech a mravenčení od žaludku až na obličej, bohužel jen na pár sekund, kdy veškerý dojem smazal některý z houslistů, asi čtyřmi brutálními chybami, které trhaly uši. No nic v sobotu volno, to jsem prospal a v něděli práce, takže jak vidíte pořád se bavím. Navíc když přijedu dřív domů tak něco sfouknu, jako třeba štípání dříví u babičky nebo tak, ale co, to je život a pěkná práce, lepší než v kanclu.
Dost keců, asi už je to až moc dlouhé, tak zase za Bůh ví jako dlouho. Mějte se aspoň tak jako já.
čtvrtek 1. září 2011
ALL IN ONE
Nenapadá mě způsob jak napsat něco nechaotickýho po takový době, kdy se nejdřív nedělo nic a potom hic. Tak doufám, že se zorientujete sami - moje rada je, přečíst celý příspěvěk a zapomenout to, co vás nezajímá nebo rovnou všechno.
Začnu tou nejžhavější informací a to je, že jsem se vykoupal :) . Možná to vypadá jako sranda, ale když žijete v domě, kde se vyskytuje tělový píling, obličejová gumáž, paty můžete mít obroušené nasucho nebo na mokro a kdybych měl zájem, tak se najde i profesionální depilace voskem, je to trochu mazec odjet na měsíc pryč s kapesní pastou, mejdlem a navíc bez ručníku (moje hlava děravá). Tak počáteční vtípek by byl a jde se do fakt.
Takže největší bomba - 30. 8. jsem udělal poslední zkoušku a můžu k státnicím - to je dobrý, ale ještě lepší je, že kdybych nedal, tak 1. září můžu rovnou na pracák, takže paráda všech parád a VELIKÉ DĚKUJI paní profesorce OUTLÉ a profesorovi KOCINOVI, za to že zkouší způsobem, u kterého mohou uspět i nešprti s logickou pamětí. Prej mi to pálí. Jinak posledních 7 zkoušek z 8 jsem dal za 3.
Další info je, že jsem se po 10 letech, kdy jsem si myslel, že by moji krev nechtěli ani natěrači a upíři by se po ní poblili, stal dárcem krve a navíc mám skupinu NULA NEGATIVNÍ, takže cítím i povinnost darovat. Za to chci poděkovat Lence a Adamovi, že mě pozvali na svačinku do transfuzní kliniky. Už se těším na Jánského plaketu za 10 odběrů. Mimochodem můj táta má 44 odběrů, tak to prej bere, že dal 5 litrů za každýho z rodiny.
O sportu asi pomlčím, sice v červeci jsem po restartu běžel několikrát 7km a 10km, ale nestojí to ani za řeč a v plzni jsem byl celej srpen a tam jsem pohyb vypnul úplně. Takže jak se říká o tomto tématu ........ TICHO PO PĚŠINĚ...........
No jinak mě toho už moc nenapadá, jen že mám 112,5kg což je o 7,5kg méně než minulej rok v tuhle dobu, i když v lednu už jsem byl na 103kg, ale pořád je to lepší odrazová plošina pro návrat do původního Jendova těla, než minulej rok a taky to vypovídá a mém speciálním dietním stylu a to je OPČNÝ JOJO EFEKT.
Tak ať se vám všem daří a já jdu na ryby a večer si něco vyklusnu. Zažívám totiž po 4 letech čistou blaženost.
Jo a poslední velké díky podpoře RODIČŮ, i když jsou jedním z mých největších stresorů.
Začnu tou nejžhavější informací a to je, že jsem se vykoupal :) . Možná to vypadá jako sranda, ale když žijete v domě, kde se vyskytuje tělový píling, obličejová gumáž, paty můžete mít obroušené nasucho nebo na mokro a kdybych měl zájem, tak se najde i profesionální depilace voskem, je to trochu mazec odjet na měsíc pryč s kapesní pastou, mejdlem a navíc bez ručníku (moje hlava děravá). Tak počáteční vtípek by byl a jde se do fakt.
Takže největší bomba - 30. 8. jsem udělal poslední zkoušku a můžu k státnicím - to je dobrý, ale ještě lepší je, že kdybych nedal, tak 1. září můžu rovnou na pracák, takže paráda všech parád a VELIKÉ DĚKUJI paní profesorce OUTLÉ a profesorovi KOCINOVI, za to že zkouší způsobem, u kterého mohou uspět i nešprti s logickou pamětí. Prej mi to pálí. Jinak posledních 7 zkoušek z 8 jsem dal za 3.
Další info je, že jsem se po 10 letech, kdy jsem si myslel, že by moji krev nechtěli ani natěrači a upíři by se po ní poblili, stal dárcem krve a navíc mám skupinu NULA NEGATIVNÍ, takže cítím i povinnost darovat. Za to chci poděkovat Lence a Adamovi, že mě pozvali na svačinku do transfuzní kliniky. Už se těším na Jánského plaketu za 10 odběrů. Mimochodem můj táta má 44 odběrů, tak to prej bere, že dal 5 litrů za každýho z rodiny.
O sportu asi pomlčím, sice v červeci jsem po restartu běžel několikrát 7km a 10km, ale nestojí to ani za řeč a v plzni jsem byl celej srpen a tam jsem pohyb vypnul úplně. Takže jak se říká o tomto tématu ........ TICHO PO PĚŠINĚ...........
No jinak mě toho už moc nenapadá, jen že mám 112,5kg což je o 7,5kg méně než minulej rok v tuhle dobu, i když v lednu už jsem byl na 103kg, ale pořád je to lepší odrazová plošina pro návrat do původního Jendova těla, než minulej rok a taky to vypovídá a mém speciálním dietním stylu a to je OPČNÝ JOJO EFEKT.
Tak ať se vám všem daří a já jdu na ryby a večer si něco vyklusnu. Zažívám totiž po 4 letech čistou blaženost.
 |
| to není ta blaženost ale LEČÓÓÓ...... |
Jo a poslední velké díky podpoře RODIČŮ, i když jsou jedním z mých největších stresorů.
středa 6. července 2011
restart
Takže už tenhle článek píšu potřetí a zkrátim to na minimum, protože mám tendence rekapitulovat a rozvádět hovadiny.
No nic prostě po měsíci a půl co jsem na sport hodil bobek (kvůli škole a práci na baráku, to se musim Janka zastat) to zase rozjedu. Dneska jsem měl konečně chuť i silu jít si zaběhat. Smůla se mě ale drží a to v podobě ztracené lahve na běhání, takže jsem musel běžet kratší cestu, abych nezemřel žízní, protože jsem stále sračka. No vždycky když si tu lahev vezmu někam jinam než na běhání zapomenu ji, buďto v sauně nebo na bazénu, nebo jako dnes ani nevim kde je, vůbec. No dal jsem si teda 3,8km za 5:14/km, takže jsem celkem spokojenej. No doufám, že mi to chvíli vydrží. Zatim
No nic prostě po měsíci a půl co jsem na sport hodil bobek (kvůli škole a práci na baráku, to se musim Janka zastat) to zase rozjedu. Dneska jsem měl konečně chuť i silu jít si zaběhat. Smůla se mě ale drží a to v podobě ztracené lahve na běhání, takže jsem musel běžet kratší cestu, abych nezemřel žízní, protože jsem stále sračka. No vždycky když si tu lahev vezmu někam jinam než na běhání zapomenu ji, buďto v sauně nebo na bazénu, nebo jako dnes ani nevim kde je, vůbec. No dal jsem si teda 3,8km za 5:14/km, takže jsem celkem spokojenej. No doufám, že mi to chvíli vydrží. Zatim
neděle 5. června 2011
Ještě žiju...
Tak po dlouhé době jsem si našel chvilku na blogování. Nejde tolik o nedostatek času, ale spíš o to kam ten čas investovat a ani nějak nebylo douhou dobu o čem psát.
Od půlmaratonu se nic nedělo, díky nohám na kaši jsem na nějakou dobu vypustil běhání, fialové nehty na palcích u nohou mám ještě teď. No a z nicnedělání jsem skočil rovnou do dobrýho porna. Opět se otevřela moje 13. komnata (ZČU a zkouškové) a k tomu jsem podědil dům po dědovi (krutopřísné útočiště poustevníka, kde se 5 let neotevřelo jediný okno). Takže je stále co dělat. No než dovalím nějaké rozšiřující články, tak mám 3 hlavní body ke sdělení.
1. Dal jsem zkoušku z MPS2 (mezinárodní právo soukromé), ne teda já, ale dal to spíš profesor a to mně. Díky mnohokrát doktore Kunci za tu nádhernou troju, nic jinýho už ani neznám.
2. Chytil jsem konečně prvního letošního kapra, ale protože byl malej, tak ukážu i druhýho, protože ten už stojí za řeč
3. zrenovoval jsem schody na půdu, konečně větší dílo ze dřeva, bez pomoci a až na električkou vrtačku jen s použitím ručních nástrojů, dost mě bavilo rovnat hrany pořízem. Dokonce se schody líbí i otci a bez výhrad.
No na domě jsem toho udělal už mnohem víc, hlavně spousta vyklízení, bourání a likvidace železa, řezání dřeva, úprava dvora, zahrady, úklid dílny, oprava sociálního zařízení atp. No nic až se hnu z místa, tak zase něco nafotím a napíšu.
Každopádně do podzimu, kdy chci bydlet, je asi se sportem ámen. Doufám, že proběhnou alespoň nějaký hory. Ača nevim kdy. Ať se Vám daří aspoň jako mně.
Od půlmaratonu se nic nedělo, díky nohám na kaši jsem na nějakou dobu vypustil běhání, fialové nehty na palcích u nohou mám ještě teď. No a z nicnedělání jsem skočil rovnou do dobrýho porna. Opět se otevřela moje 13. komnata (ZČU a zkouškové) a k tomu jsem podědil dům po dědovi (krutopřísné útočiště poustevníka, kde se 5 let neotevřelo jediný okno). Takže je stále co dělat. No než dovalím nějaké rozšiřující články, tak mám 3 hlavní body ke sdělení.
1. Dal jsem zkoušku z MPS2 (mezinárodní právo soukromé), ne teda já, ale dal to spíš profesor a to mně. Díky mnohokrát doktore Kunci za tu nádhernou troju, nic jinýho už ani neznám.
2. Chytil jsem konečně prvního letošního kapra, ale protože byl malej, tak ukážu i druhýho, protože ten už stojí za řeč
 | |||
| 1. kousek 39cm, ale radosti za celej metr |
 |
| 2. kousek 45cm - krásnej |
 |
| vlevo staré - - - - - - - - - - - - -nové vpravo |
Každopádně do podzimu, kdy chci bydlet, je asi se sportem ámen. Doufám, že proběhnou alespoň nějaký hory. Ača nevim kdy. Ať se Vám daří aspoň jako mně.
neděle 24. dubna 2011
týden 16
Asi to bude vypadat trochu divně, ale i tento týden se nese v duchu 1/2martonu a v duchu následků, post-traumatu a mých neuvěřitelných vyprávění každému koho potkám :)
No co asi tak může obr jako já dělat po uběhnuté půlce. Jasně, půl týdne jsem si lízal rány, ne doslova, protože svoje třísla bych lízat nechtěl. V pondělí, druhý den po běhu, jsem byl ještě betonovější než v neděli. Ze schodů jak jinak než vpravo vbok a co nejvíc váhy přenést na ruce (zábradlí). Ale jinak v pohodě, vršek byl dobrej, neboleli ani záda, takže prostě fitko. Od pondělí do středy jsem byl každý den. Klasický průběh - hruška a pytel do hodinky a potom cviky o 30 až 40 opakování. V úterý, když máma vyděla mé "utrpení", udělala mi lymfodrenáž nohou (horší bolest neznám, snad jen rovnání zlomeniny nebo tak něco), ale stálo to za to, ve středu jsem si díky božské masáži mohl ve fitku v pohodě dovolil asi 10 nebo 15 minut poskákat na švihadle, přece jen ty odřeniny mezi nohama jsou stále citlivé a tak se mi nechtělo ještě vyběhnout. Čtvrtek se stal zlomovým dnem, vzbudil jsem se v 6:30 a vzhledem k tomu, že naši ještě spali, šel jsem vyklusnout. Hlavní bod běhu, vyzkoušet elasťáky naostro. Chtěl jsem si jen tak pomaličku odhopsat 5km, ale dřelo a štípalo to tak, že jsem dal raději rychlé kolečko 3,5 a fofrem do sprchy, večer jsem ještě zašel do fitka, ale jsem asi nějak vysátej, všechno mi připadalo dost těžký, tak jsem aspoň trošku vytočil nohy na rotopedu. V pátek ráno už 5,5km, ale cítím, že to není ono, je to trápení, ne že by nohy nějak moc boleli i ty odřeniny už jsou snesitelnější, ale prostě to není ta pohoda jako normálně. Na pátek bylo v plánu přes 8km běh, ale tak nějak se to všechno seběhlo až se vlastně nic nestalo, byl jsem teda 6 hodin na rybách ve stoje a s prutem v ruce u čehoš jsem ZHOŘEL. Sobota byla podobná, nešlo o nechuť, ale přijel bratr, staral jsem se o domácí zoo, byl na výstavě zahrádkářů, prohlídka mé gruntu, byl jsem se podívat na fotbal, potom na zahrádku (pub) s kamarády a nakonec koncert nějakého dua ve stylu Missippi blues, můžu vopravdu doporučit a tak jsem celej den lítal z jednoho konce na druhej a nějak nebylo kdy. Karma si ale najde každého a tak mi to bylo v neděli vráceno i s úroky, jelo se do bazénu. Seča, Váša (teď jsem se možná sekl, v tom případě se omlouvám) a já, 1400 nebo 1500 ostrých metrů, teda pro mě ostrých, plavali se rychlé stovky, poslední 2 už jsem jezdil jen 50 a zpět výplav, ale jinak dobrý, ještě tam něco zbylo.
Super týden, váha šla trochu dolů, protože díky různým činnostem jsem zapomněl na jídlo a díky budíku jsem chodil večer spát. Minimum bylo asi 105,5. Uvidíme jestli to konečně zlomim a bude nějaký skok, nebo to půjde dál po troškách a dlouho. Vím co mám dělat, ale to ví všichni ve všem a skoro nikdo nemá dost disciplíny, takže nad sebou nelámu hůl. Přeju všem pěknej další týden a ať se daří.
No co asi tak může obr jako já dělat po uběhnuté půlce. Jasně, půl týdne jsem si lízal rány, ne doslova, protože svoje třísla bych lízat nechtěl. V pondělí, druhý den po běhu, jsem byl ještě betonovější než v neděli. Ze schodů jak jinak než vpravo vbok a co nejvíc váhy přenést na ruce (zábradlí). Ale jinak v pohodě, vršek byl dobrej, neboleli ani záda, takže prostě fitko. Od pondělí do středy jsem byl každý den. Klasický průběh - hruška a pytel do hodinky a potom cviky o 30 až 40 opakování. V úterý, když máma vyděla mé "utrpení", udělala mi lymfodrenáž nohou (horší bolest neznám, snad jen rovnání zlomeniny nebo tak něco), ale stálo to za to, ve středu jsem si díky božské masáži mohl ve fitku v pohodě dovolil asi 10 nebo 15 minut poskákat na švihadle, přece jen ty odřeniny mezi nohama jsou stále citlivé a tak se mi nechtělo ještě vyběhnout. Čtvrtek se stal zlomovým dnem, vzbudil jsem se v 6:30 a vzhledem k tomu, že naši ještě spali, šel jsem vyklusnout. Hlavní bod běhu, vyzkoušet elasťáky naostro. Chtěl jsem si jen tak pomaličku odhopsat 5km, ale dřelo a štípalo to tak, že jsem dal raději rychlé kolečko 3,5 a fofrem do sprchy, večer jsem ještě zašel do fitka, ale jsem asi nějak vysátej, všechno mi připadalo dost těžký, tak jsem aspoň trošku vytočil nohy na rotopedu. V pátek ráno už 5,5km, ale cítím, že to není ono, je to trápení, ne že by nohy nějak moc boleli i ty odřeniny už jsou snesitelnější, ale prostě to není ta pohoda jako normálně. Na pátek bylo v plánu přes 8km běh, ale tak nějak se to všechno seběhlo až se vlastně nic nestalo, byl jsem teda 6 hodin na rybách ve stoje a s prutem v ruce u čehoš jsem ZHOŘEL. Sobota byla podobná, nešlo o nechuť, ale přijel bratr, staral jsem se o domácí zoo, byl na výstavě zahrádkářů, prohlídka mé gruntu, byl jsem se podívat na fotbal, potom na zahrádku (pub) s kamarády a nakonec koncert nějakého dua ve stylu Missippi blues, můžu vopravdu doporučit a tak jsem celej den lítal z jednoho konce na druhej a nějak nebylo kdy. Karma si ale najde každého a tak mi to bylo v neděli vráceno i s úroky, jelo se do bazénu. Seča, Váša (teď jsem se možná sekl, v tom případě se omlouvám) a já, 1400 nebo 1500 ostrých metrů, teda pro mě ostrých, plavali se rychlé stovky, poslední 2 už jsem jezdil jen 50 a zpět výplav, ale jinak dobrý, ještě tam něco zbylo.
Super týden, váha šla trochu dolů, protože díky různým činnostem jsem zapomněl na jídlo a díky budíku jsem chodil večer spát. Minimum bylo asi 105,5. Uvidíme jestli to konečně zlomim a bude nějaký skok, nebo to půjde dál po troškách a dlouho. Vím co mám dělat, ale to ví všichni ve všem a skoro nikdo nemá dost disciplíny, takže nad sebou nelámu hůl. Přeju všem pěknej další týden a ať se daří.
pondělí 18. dubna 2011
Pardubický vinařský 1/2maraton 2011
Půlmaraton, to je zatím jedný bod mého ročního plánu, který jsem splnil. Pro oživení paměti je na seznamu - 100kg do vánoc (NE) - od 100kg se vrátit na překlišku (už lezu, ale na 108kg) - 1/2marathon (ANO) - zbývá marathon v září (přehodnotím podle váhy a možná raději půjdu víc půlek).Tak to by byl úvod spíš pro mě, abych konečně přepral svůj žaludek a trochu zbičoval svoji slabou vůli (do krve svini). No a teď k mému "triumfu". Bylo to jen o trochu lepší, než kdybych měl hlavní roli v sado-maso filmu, prostě síla.
Prezentaci jsem si odbyl už v pátek, ve startovném bylo pěkný termotričko, velikosti M a L. Vzal jsem si L, ale nejsem latexový nadšenec, takže poběžím ve svým novým od mamky. Díky kombinaci pár faktorů jsem našel útočiště u Jarka na Dubině, takže paráda mohl jsem si před závodem pospat a nemusel vymejšlet dopravu. Ráno v poho, ovesné vločky s jogurtem a jdeme. Jarek se chtěl zůčastnit pardubic na bruslích a to na svých nových nevyzkoušených bruslích, takže jsmw to vzali oklikou přes Haldu, aby je mohl trochu projet. Kupodivu tudy vedla objížka, tak to nebyl vůbec dobrý nápad. Jestě lepší byla jak Jarek překonával nástrahy žulových kostek v Podzámčí. Jarek odjel jízdu, já udělal pár příšechných fotek, protože jsem neuměl pracovat s nastavením jarkova aparátu. Jarke máknul a dojel v první pětce, potom jsme hodili brusle k Filipovi a já se šel zahřát, protáhnout a taky pozdravit Seču a Jíťu, ale nakonec jsem je v tý mase ani nezahlédl. Zanedlouhou už se začal dělat startovní štrůdl, měl jsem pocit že to bude boj už jen dokončit závod, takže vzhledem k času přes čip jsem se v klidu zařadil na konec, abych nevadil nikomu, kdo chce letět. Navíc jsem si řekl že na morál bude lepší když budu závodníky předbíhat já a ne naopak, to se mi potvrdilo.
Prásk a jde se na to. Docela mě překvapilo, že hodně lidí zůstalo docela v klidu, žádnej velkej kvalt a tak jsem se zavěsil na skupinku, která mi přišla tempově nejbližší. S ní jsem se držel asi 2km a ztratil tak 2 minuty na můj vytoužený čas. Když mi začali připadat o ždibec pomalejší než já pomalu jsem jim utekl a zavěsil se na skupinu asi 6 lidí tak 100m předemnou. Pamatuju si, že tam byla nabitá holčina a hubenej kluk, říkal jsem si že když se udržím těmhle dvěma alespoň na dohled celej závod, tak budu spokojenej. Když jsem proběhl uzlem po 3km, tak prej čelo závodu končilo první kolo (to docela sedi). Něco jsem pronesl k Jarkovi a běžím dál. První občerstvení na 4.km, spousta lidí stojí a konverzuje. Nezastavuju, jdu si svoje a začínám předbíhat jiné závodníky, byly to většinou veteráni a ženy, ale našlo se i pár vizuelně nabitejch chlapů. Spokojenost, dobrý, sem tam mám chuť někoho krouhnout prostě mu o 50m utéct a tam zůstat, ale vždycky to uklidním a řeknu si, že na lámání chleba teprve dojde, že je to první kolo. Asi na 4,5km jsem doběhl skupinu tak 12 lidí a mezi nimi veterán ze Slovenska a jeden z Čech, běžíme takhle asi do 6km a začíná mě napovídat ďáběl na levém rameni: "ty seš teda srábek dva uschlí dědkové a dávaj ti na frak!" no a do toho anděl: "v klidu ti chlácpi běhaj 50 let a jsou na tom možná líp jak ty." Dobrý jdu si stále svoje a pomalu ale jistě jim utíkám (celé skupině), dobrej pocit. Asi v půlce třídy míru (tak 6,5km) začíná strašnej kravál a všichni tleskaj, točej řechtačky a já si říkám, že jako dobrá kulisa, že super fanoušci, když takhle povzbuzujou i lůzry jako jsem já, najednou kolem mě proběhne prdelatá ženská, oba veterání a asi 5 lidí z té skupiny co jsem předběhl, ruce nahoře a přijímají kýváním hlavy ovace, říkám si že jsou blázni protože fakt sprintovali a jdu si svoje (po 50m 2. kola je definitivně předbíhám, každá sranda něco stojí), najednou mi dojde co ti blázni udělali, byl to prostě vtip, protože okolo prolétli kjuci z Keni, nevýdaný...... to se nedá popsat, snad jedině hurikán, tornádo, vychřice no síla a za nimi v závěsu naši borci. Dobíhám první kolo a hledám svůj support, ale nikde nikdo, trochu mě to mrzí, rád bych zamával a usmál se nebo něco vtipnýho pronesl, chybělo mi to povzbuzení od lidí které znám. Před zatáčkou mě vlastně fotila Jíťa.
První sedmička byla docela v pohodě, až na ty první 2 pomalé kilometry než se to roztrhalo a vybral jsem si svoje tempo. První kolo 43:50 a drobný, takže až na ten pomalý/opatrný start spokojenost. Jedu si pořád svoje a začínám předbíhat další a další závodníky. Druhá občerstovačka, beru tak 3dcl iontů a valím dál, spousta lidí zastavuje a vykecává a protahuje se, voda na můj mlýn, další lidi za mnou, jo pojď Jendo, makej. Až na třídu míru běžím ve vakuu, prostě skupinka kus předemnou a kus za mnou, jdu sám. To mě najednou u Kávovin někdo poplácá po zádech, Seča, pronese něco jako pojď Jendo, dobrý a uletí mi jako vlaštovka. U Bayera se ke mně připojuje tak padesátiletá paní v růžovém drezu, reagovala na ohlášení času jinému běžci a že má dobrej čas a 200m do konce, tak ať to napálí, řekla prej kdyby to tak hlásil nám, já jen krátce odpověděl jojo, šetřím energii na poslední kolo, vím že tam se rozhodne. S tou paní dokončuji kolo bok po boku, skoro rovných 42min na kolo (zůstává stráta 2min celkově, nestáhl jsem ani sekundu, ale jsem pořád spokojenej, jdu na čas pod 2:10min). Běžíme spolu až na most přes Chrudimku, kde paní regulérně odpadá, zastavuje a přeje mi hodně stěstí. Jdu už opravdu sám, je to trochu frustrující, ale dobrý běžím. Míjím ceduli 15km a stále dobrý, začínám si trochu fandit, ale po dalším půl kilometru, beton, olovo, pornofilm, nepochopitelně mi tuhnou nohy a bojuju s každým metrem. Začínám skoušet ovlivnit hlavu, jako už jen 5km, to bys dal na zářeči za pár minut atp. Probíhá mi hlavou stále, že to nedám, krize jako prase, ale to jsem nevěděl co ještě přijde. Kontroluju stopky a čas je (pro mě) super, tak si říkám, že holt stratím nějaký minuty, ale že to dám. V posledním kole sem tam houkají saniky, to jsou vyhlídky. No překonal jsem mentální krizi, ale u nohou to nešlo, jsou jak dřevěný kůli. Rozhoduju se, že když to nedám během, tak odstoupím i když mám dost času na to dojít do cíle v limitu pěšky, ale to by moje hrdost snesla líp nedokončení. Podbíhám podjezdem k 3. občerstvovačce, podjezd vyběhnu, ale pak se mi brutálně roztočí hlava, chce se mi zvracet a zastavuju. Další chyba byla, že jsem se opřel o kolena, protože se mi svaly třásly jako při slabých elektrošocích, myšlenky jsou stále četnější. Koušu to ujdu motavě 10-15m a zase nastupuju. Na občerstvovačce banda mrtvol, je to demoralizující, vábí mě dát si třeba pár minut, postěžovat si jak jsem chudinka na kaši, ale vím že by nohy dochcíply a byl by konec. Dávám dva kelímky iontů a polívám se vodou. Začínám řvát (takový to bojový chrčení), trochu to pomáhá, sem tam se mi mlží před očima. Od kruháče u Kauflandu po kapitána se přetahuju s chlapem, kterej vypadá jak z titulní strany časopisu RUN, ale on běží indiánsky (20m jde a 50 běží), štve mě to, protože mě stále dobíhá a pak zase staví, v té chvíli mi to přijde nefér. Neustojím to, zastavím a dám si protahovačku u sloupu, že to třeba pomůže, jenže chytnu křeč do stehna a hlava je zase ve větší propasi. Dobrý to zvládnu zbývají poslední 2km, to už prostě musím dát, jenže ulice prázdné, místo potlesku na mě chodci zírají jako na spocený vola a morálka jde stále dolů. Poslední podjezd, to musíš vyběhnout, to dávám, ale na rovince přecházím na chůzi, ujdu asi 10m a předbíhá mě ta dvojice, které jsem se chtěl celý závod udržet, to znamená, že jsem je měl od 2. kola za sebou, něco ve mě se ještě malinko vzpřímí, ale jsou fakt rychlejší. Konečně třída míru, koncečně nějaká podpora, lidi tleskaj, pokřikujou, povzbuzujou a najednou si jdu úplně napohodu, ale předbíhá mě ta paní v růžovém drezu, která odpadla u mostu, nechci ji dohnat chci jen doběhnout, nezajímá mě čas, necejtim bolest stehna s kterou se peru už 6km, necejtim ty odřeniny v tříslech do krve, vím že to dám. Už tam skoro jsem. Kouku na hodinky a čas 2:18 a něco a tak se ještě párkrát zhluboka nadechnu a zrychlím, abych doběhl pod 2:20.
Podbíhám pod Zelenou branou, šrumec, ovace, nejdřím mrazení po celým těle, euforie a potom se mi zaklepala brada a málem jsem se rozbrečel, vím, že jestli dám Marathon, tak se rozbrečím, tady jsem to ustál, ale na Marathonu to nezvládu. Přál bych to každýmu zažít.
V cíli čip, medajle a za kámošema. Po pár minutách se veškerá bolest projeví na plný pecky, musim si sednout a dát si pivo, protože mám žaludek nakaši - gely, ionty a únava dělají svoje. No nic jsem na sebe po dlouhý době fakt hrdej a jsem moc a moc šťastnej.
Čas 2:19:03 - 6´35´´/1km - 1020. místo z asi 1190 - příště už to bude lepší, osobní zkušenosti jsou k nezaplacení.
Prezentaci jsem si odbyl už v pátek, ve startovném bylo pěkný termotričko, velikosti M a L. Vzal jsem si L, ale nejsem latexový nadšenec, takže poběžím ve svým novým od mamky. Díky kombinaci pár faktorů jsem našel útočiště u Jarka na Dubině, takže paráda mohl jsem si před závodem pospat a nemusel vymejšlet dopravu. Ráno v poho, ovesné vločky s jogurtem a jdeme. Jarek se chtěl zůčastnit pardubic na bruslích a to na svých nových nevyzkoušených bruslích, takže jsmw to vzali oklikou přes Haldu, aby je mohl trochu projet. Kupodivu tudy vedla objížka, tak to nebyl vůbec dobrý nápad. Jestě lepší byla jak Jarek překonával nástrahy žulových kostek v Podzámčí. Jarek odjel jízdu, já udělal pár příšechných fotek, protože jsem neuměl pracovat s nastavením jarkova aparátu. Jarke máknul a dojel v první pětce, potom jsme hodili brusle k Filipovi a já se šel zahřát, protáhnout a taky pozdravit Seču a Jíťu, ale nakonec jsem je v tý mase ani nezahlédl. Zanedlouhou už se začal dělat startovní štrůdl, měl jsem pocit že to bude boj už jen dokončit závod, takže vzhledem k času přes čip jsem se v klidu zařadil na konec, abych nevadil nikomu, kdo chce letět. Navíc jsem si řekl že na morál bude lepší když budu závodníky předbíhat já a ne naopak, to se mi potvrdilo.
 |
| Start |
Prásk a jde se na to. Docela mě překvapilo, že hodně lidí zůstalo docela v klidu, žádnej velkej kvalt a tak jsem se zavěsil na skupinku, která mi přišla tempově nejbližší. S ní jsem se držel asi 2km a ztratil tak 2 minuty na můj vytoužený čas. Když mi začali připadat o ždibec pomalejší než já pomalu jsem jim utekl a zavěsil se na skupinu asi 6 lidí tak 100m předemnou. Pamatuju si, že tam byla nabitá holčina a hubenej kluk, říkal jsem si že když se udržím těmhle dvěma alespoň na dohled celej závod, tak budu spokojenej. Když jsem proběhl uzlem po 3km, tak prej čelo závodu končilo první kolo (to docela sedi). Něco jsem pronesl k Jarkovi a běžím dál. První občerstvení na 4.km, spousta lidí stojí a konverzuje. Nezastavuju, jdu si svoje a začínám předbíhat jiné závodníky, byly to většinou veteráni a ženy, ale našlo se i pár vizuelně nabitejch chlapů. Spokojenost, dobrý, sem tam mám chuť někoho krouhnout prostě mu o 50m utéct a tam zůstat, ale vždycky to uklidním a řeknu si, že na lámání chleba teprve dojde, že je to první kolo. Asi na 4,5km jsem doběhl skupinu tak 12 lidí a mezi nimi veterán ze Slovenska a jeden z Čech, běžíme takhle asi do 6km a začíná mě napovídat ďáběl na levém rameni: "ty seš teda srábek dva uschlí dědkové a dávaj ti na frak!" no a do toho anděl: "v klidu ti chlácpi běhaj 50 let a jsou na tom možná líp jak ty." Dobrý jdu si stále svoje a pomalu ale jistě jim utíkám (celé skupině), dobrej pocit. Asi v půlce třídy míru (tak 6,5km) začíná strašnej kravál a všichni tleskaj, točej řechtačky a já si říkám, že jako dobrá kulisa, že super fanoušci, když takhle povzbuzujou i lůzry jako jsem já, najednou kolem mě proběhne prdelatá ženská, oba veterání a asi 5 lidí z té skupiny co jsem předběhl, ruce nahoře a přijímají kýváním hlavy ovace, říkám si že jsou blázni protože fakt sprintovali a jdu si svoje (po 50m 2. kola je definitivně předbíhám, každá sranda něco stojí), najednou mi dojde co ti blázni udělali, byl to prostě vtip, protože okolo prolétli kjuci z Keni, nevýdaný...... to se nedá popsat, snad jedině hurikán, tornádo, vychřice no síla a za nimi v závěsu naši borci. Dobíhám první kolo a hledám svůj support, ale nikde nikdo, trochu mě to mrzí, rád bych zamával a usmál se nebo něco vtipnýho pronesl, chybělo mi to povzbuzení od lidí které znám. Před zatáčkou mě vlastně fotila Jíťa.
 |
| prvních 7km za mnou |
První sedmička byla docela v pohodě, až na ty první 2 pomalé kilometry než se to roztrhalo a vybral jsem si svoje tempo. První kolo 43:50 a drobný, takže až na ten pomalý/opatrný start spokojenost. Jedu si pořád svoje a začínám předbíhat další a další závodníky. Druhá občerstovačka, beru tak 3dcl iontů a valím dál, spousta lidí zastavuje a vykecává a protahuje se, voda na můj mlýn, další lidi za mnou, jo pojď Jendo, makej. Až na třídu míru běžím ve vakuu, prostě skupinka kus předemnou a kus za mnou, jdu sám. To mě najednou u Kávovin někdo poplácá po zádech, Seča, pronese něco jako pojď Jendo, dobrý a uletí mi jako vlaštovka. U Bayera se ke mně připojuje tak padesátiletá paní v růžovém drezu, reagovala na ohlášení času jinému běžci a že má dobrej čas a 200m do konce, tak ať to napálí, řekla prej kdyby to tak hlásil nám, já jen krátce odpověděl jojo, šetřím energii na poslední kolo, vím že tam se rozhodne. S tou paní dokončuji kolo bok po boku, skoro rovných 42min na kolo (zůstává stráta 2min celkově, nestáhl jsem ani sekundu, ale jsem pořád spokojenej, jdu na čas pod 2:10min). Běžíme spolu až na most přes Chrudimku, kde paní regulérně odpadá, zastavuje a přeje mi hodně stěstí. Jdu už opravdu sám, je to trochu frustrující, ale dobrý běžím. Míjím ceduli 15km a stále dobrý, začínám si trochu fandit, ale po dalším půl kilometru, beton, olovo, pornofilm, nepochopitelně mi tuhnou nohy a bojuju s každým metrem. Začínám skoušet ovlivnit hlavu, jako už jen 5km, to bys dal na zářeči za pár minut atp. Probíhá mi hlavou stále, že to nedám, krize jako prase, ale to jsem nevěděl co ještě přijde. Kontroluju stopky a čas je (pro mě) super, tak si říkám, že holt stratím nějaký minuty, ale že to dám. V posledním kole sem tam houkají saniky, to jsou vyhlídky. No překonal jsem mentální krizi, ale u nohou to nešlo, jsou jak dřevěný kůli. Rozhoduju se, že když to nedám během, tak odstoupím i když mám dost času na to dojít do cíle v limitu pěšky, ale to by moje hrdost snesla líp nedokončení. Podbíhám podjezdem k 3. občerstvovačce, podjezd vyběhnu, ale pak se mi brutálně roztočí hlava, chce se mi zvracet a zastavuju. Další chyba byla, že jsem se opřel o kolena, protože se mi svaly třásly jako při slabých elektrošocích, myšlenky jsou stále četnější. Koušu to ujdu motavě 10-15m a zase nastupuju. Na občerstvovačce banda mrtvol, je to demoralizující, vábí mě dát si třeba pár minut, postěžovat si jak jsem chudinka na kaši, ale vím že by nohy dochcíply a byl by konec. Dávám dva kelímky iontů a polívám se vodou. Začínám řvát (takový to bojový chrčení), trochu to pomáhá, sem tam se mi mlží před očima. Od kruháče u Kauflandu po kapitána se přetahuju s chlapem, kterej vypadá jak z titulní strany časopisu RUN, ale on běží indiánsky (20m jde a 50 běží), štve mě to, protože mě stále dobíhá a pak zase staví, v té chvíli mi to přijde nefér. Neustojím to, zastavím a dám si protahovačku u sloupu, že to třeba pomůže, jenže chytnu křeč do stehna a hlava je zase ve větší propasi. Dobrý to zvládnu zbývají poslední 2km, to už prostě musím dát, jenže ulice prázdné, místo potlesku na mě chodci zírají jako na spocený vola a morálka jde stále dolů. Poslední podjezd, to musíš vyběhnout, to dávám, ale na rovince přecházím na chůzi, ujdu asi 10m a předbíhá mě ta dvojice, které jsem se chtěl celý závod udržet, to znamená, že jsem je měl od 2. kola za sebou, něco ve mě se ještě malinko vzpřímí, ale jsou fakt rychlejší. Konečně třída míru, koncečně nějaká podpora, lidi tleskaj, pokřikujou, povzbuzujou a najednou si jdu úplně napohodu, ale předbíhá mě ta paní v růžovém drezu, která odpadla u mostu, nechci ji dohnat chci jen doběhnout, nezajímá mě čas, necejtim bolest stehna s kterou se peru už 6km, necejtim ty odřeniny v tříslech do krve, vím že to dám. Už tam skoro jsem. Kouku na hodinky a čas 2:18 a něco a tak se ještě párkrát zhluboka nadechnu a zrychlím, abych doběhl pod 2:20.
 |
| vytoužený finish |
V cíli čip, medajle a za kámošema. Po pár minutách se veškerá bolest projeví na plný pecky, musim si sednout a dát si pivo, protože mám žaludek nakaši - gely, ionty a únava dělají svoje. No nic jsem na sebe po dlouhý době fakt hrdej a jsem moc a moc šťastnej.
Čas 2:19:03 - 6´35´´/1km - 1020. místo z asi 1190 - příště už to bude lepší, osobní zkušenosti jsou k nezaplacení.
neděle 17. dubna 2011
týden 15
Celý 15 týden se nesl v duchu Vinařského 1/2marathonu 2011, takže jsem se snažil vůbec nezatěžovat nohy neběhat a hlavně neposilovat. Tím pádem zbýval opět můj oblíbený pytel a hruška, takže jsem 4x v týdnu zašel na 2 hodinky do fitka, hodinka boxování a hodinka cvičení s microváhami (tj. např. 3,5kg činky na bicepsy atp.). Ve čtvrtek už jsem chtěl hrozně mít závod za sebou, protože mě dost omezoval, přece jen bylo tak hezké počasí a já si chtěl jí alespoň vyklusnout na sluníčku, jenže znám se jaký jsem trdlo a nejspíš bych to přehnal a v sobotu by mě bolely nohy už na startu, takže jsem to raději odpískal úplně. No v sobotu závody, ale o těch se trocu rozepíšu v samostatném článku až spláším pár fotek. V neděli opět fitko - no co vršek zakyselenej nemám. Každopádně poměření se s jinými je super motivace do další dřiny. Ača
úterý 12. dubna 2011
týden 14
Vůbec netuším, co jsem tento týden dělal. Nějaké cvičení proběhlo, hlavně pytel a hruška, byli jsme na stěně (no odlezl jsem asi 40m - dost slabota), byly taky rybičky v Práchovicích a o víkendu jsem pařil s bráchou a Deni, takže to žádný pohyb neproběhl (pátek-neděle). No prostě dost špatnej tejden a hlavně jsem si ho průběžně nezaznamenával, takže sem raději hodím fotku místa, kterému něco dlužím a těším se až se tam vrátím. Doufám, že to bude už tento rok.
Slibuju, že se polepším.
 |
| hlavní část Totesgebirge (vlevo Spitzmauer, vpravo Gro3erpriel) |
úterý 5. dubna 2011
týden 13
Je mi jasný, že tyhle moje reporty za týden cvičení jsou už dost nuda, nudí totiž i mě, takže od příštího týdne přestanu rozepisovat detailně cvičení a běh a tak podobně a zkusim spíš napsat pár článečků nebo dokonce poezii, kdyby mě něco napadlo, dřív to ze mě padalo jak piliny z drtičky.
pondělí
fitko - pytel, stíny, břicho, troška činek - není třeba to obšírněji rozvádět - stále to samé
úterý
běh - 9km - pohodička - střední tempo na šluníčku, moc jsem si to užil
středa
běh - 11km - zkoušel jsem udržet konstantní tempo 6min/1km - víceméně se to dařilo. Stopoval jsem po 3-3-3-1km - mezičasy 18:06-18:28-18:17-05:19 (01:10hod), ten poslední kilometr jsem trochu zrychlil, abych to stihl pod 1hodinu, posledních 200m jsem docela napálil, ale jen subjektivně, řekl bych, že to byla rychlost jakou se běhá normálně 10km, je to palba tempo, měl jsem pocit, že skáču na pružinách, úžasný. Potom jsem si zaběhl ještě kilometřík výklus.
čtvrtek
fitko - pytel 40min, rotoped 30min, posilování - všechno 3série x 8cviků x 20opakování, 16 x 30 na břicho na lavici
pátek
běh - 15,5km - dašice - ředice - choteč - časy - dašice, tempo nevim, neměřil jsem čas, ale řekl bych že bylo přes 6min/1km. Ale hlavní je, že nožky byly OK.
sobota
domácí pocvičeníčko - docela jsem se do něj položil, střídal jsem stínování s činkami na aerobick a bez nich, cvičení s činkami (5kg) a to do vysílení (cca 300 opakování - různé cviky), břicho po 50opakováních (10střed-10vpravo-10vlevo-10střed-10střed v tempu), pružina a předloktí. Byl jsem durch a druhej den to bylo celkem cejtit.
neděle
chaozz - to znamená, že jsem šel do fitka, napsal jsem si seznam cvičení a jel jsem úplně jinak, prostě co mě napadlo, to jsem vzal do rukou a mezi tím tak po 5min úsecích pytel. Toto cvičení jsem zaměřil spíš na lezení, takže jsem dost používal kladky a váhy u činek jsem tak o 1-2kg zase snížil, ale u některých cviků jsem opakování až zdvojnásobil. Dosud jsem hledal jak správně cvičit pro požadovaný efekt a díky deníku, kde mám všechno cvičení zapsané se mi to už snad podařilo, doposud jsem se držel rady z časopisu o cvičení endomorfů, že 15-25opakování je rýsování a tak jsem jel okolo tohoto počtu opakování, ale Marián (kluk z fitka, kterej byl dřív vyžranej víc jak já) mi řekl, že než začal cvičit objemy a takovým tím kulturicticky-bobulovým stylem, tak začal hubnutím doma, cvičil s 3kg činkami stovky opakování, doslova dokud je udržel v rukou. Takže teď cvičím ve fitku i 40opakování a doma mnohem mnohem víc.
Po dlouhé době mám docela dobrý pocit z efektu cvičení, protože cvičení je super, ale když se nedostavuje efekt, tak je to jako nosit vodu do vany bez špuntu, to se prostě nevykoupete. Taky jsem rád, že tento týden už došlo i na běh a fýza docela zůstala, nohy jsou OK. No nic, makejte, čtěte a hlavně žijte.
pondělí
fitko - pytel, stíny, břicho, troška činek - není třeba to obšírněji rozvádět - stále to samé
úterý
běh - 9km - pohodička - střední tempo na šluníčku, moc jsem si to užil
středa
běh - 11km - zkoušel jsem udržet konstantní tempo 6min/1km - víceméně se to dařilo. Stopoval jsem po 3-3-3-1km - mezičasy 18:06-18:28-18:17-05:19 (01:10hod), ten poslední kilometr jsem trochu zrychlil, abych to stihl pod 1hodinu, posledních 200m jsem docela napálil, ale jen subjektivně, řekl bych, že to byla rychlost jakou se běhá normálně 10km, je to palba tempo, měl jsem pocit, že skáču na pružinách, úžasný. Potom jsem si zaběhl ještě kilometřík výklus.
čtvrtek
fitko - pytel 40min, rotoped 30min, posilování - všechno 3série x 8cviků x 20opakování, 16 x 30 na břicho na lavici
pátek
běh - 15,5km - dašice - ředice - choteč - časy - dašice, tempo nevim, neměřil jsem čas, ale řekl bych že bylo přes 6min/1km. Ale hlavní je, že nožky byly OK.
sobota
domácí pocvičeníčko - docela jsem se do něj položil, střídal jsem stínování s činkami na aerobick a bez nich, cvičení s činkami (5kg) a to do vysílení (cca 300 opakování - různé cviky), břicho po 50opakováních (10střed-10vpravo-10vlevo-10střed-10střed v tempu), pružina a předloktí. Byl jsem durch a druhej den to bylo celkem cejtit.
neděle
chaozz - to znamená, že jsem šel do fitka, napsal jsem si seznam cvičení a jel jsem úplně jinak, prostě co mě napadlo, to jsem vzal do rukou a mezi tím tak po 5min úsecích pytel. Toto cvičení jsem zaměřil spíš na lezení, takže jsem dost používal kladky a váhy u činek jsem tak o 1-2kg zase snížil, ale u některých cviků jsem opakování až zdvojnásobil. Dosud jsem hledal jak správně cvičit pro požadovaný efekt a díky deníku, kde mám všechno cvičení zapsané se mi to už snad podařilo, doposud jsem se držel rady z časopisu o cvičení endomorfů, že 15-25opakování je rýsování a tak jsem jel okolo tohoto počtu opakování, ale Marián (kluk z fitka, kterej byl dřív vyžranej víc jak já) mi řekl, že než začal cvičit objemy a takovým tím kulturicticky-bobulovým stylem, tak začal hubnutím doma, cvičil s 3kg činkami stovky opakování, doslova dokud je udržel v rukou. Takže teď cvičím ve fitku i 40opakování a doma mnohem mnohem víc.
Po dlouhé době mám docela dobrý pocit z efektu cvičení, protože cvičení je super, ale když se nedostavuje efekt, tak je to jako nosit vodu do vany bez špuntu, to se prostě nevykoupete. Taky jsem rád, že tento týden už došlo i na běh a fýza docela zůstala, nohy jsou OK. No nic, makejte, čtěte a hlavně žijte.
pátek 1. dubna 2011
SUMA BĚH
leden + únor + březen = 167,7km
To je dost slabé, ale myslím, že v lednu jsem běhání dost setnul kvůli podnájmu u Adama, kde se jim moc nelíbilo, že smrdím jak žíněnka (to je dost pochopitelný), v únoru jsem dal přechod Hrubého Jeseníku a hned potom jsem začal dost ujíždět na boxerských trénincích a rýsovacím cvičení, hlavně proto, že je to dost vidět na formě těla, a hruška s pytlem mě baví, jen to žraní jsem stále nezvládl.
Jinak od 27. září (to je první běh od vypasení) jsem uběhl 458,95km.
To je dost slabé, ale myslím, že v lednu jsem běhání dost setnul kvůli podnájmu u Adama, kde se jim moc nelíbilo, že smrdím jak žíněnka (to je dost pochopitelný), v únoru jsem dal přechod Hrubého Jeseníku a hned potom jsem začal dost ujíždět na boxerských trénincích a rýsovacím cvičení, hlavně proto, že je to dost vidět na formě těla, a hruška s pytlem mě baví, jen to žraní jsem stále nezvládl.
Jinak od 27. září (to je první běh od vypasení) jsem uběhl 458,95km.
neděle 27. března 2011
týden 12
pondělí - úterý
nemoc
středa
ráno jsem měl zase krk jako v ohni (je to jiný ale stejně špatný jako knedlík), ale odpoledne už to šlo, takže jsem vyrazil do fitka, protože sedět doma na prdeli mě ničí a na běhání to ještě není, což mě štve hodně moc, protože už jsem se přihlásil na půlmarathon a tímhle stylem se můžu s časem pod 2 hodiny rozloučit. Činkovat jsem nechtěl, takže 1 hod hruška + pytel (úžasný - vybrousil jsem 2 nové finty na hrušce, je to fakt rychlost), 30min na rotopedu, zpět 15min na hrušku + pytel a potom trošku posilování, ale jen hodně malé váhy a břicho.
čtvrtek
tak dneska to bylo hustý, z odpadkového pytle jsem si vystříhnul tričko bez rukávů a šel si zabejčit.
Střídal jsem pytel a rotoped, pytel jsem zkusil podle Klička (na youtube jsem viděl jeho trénink) a rotoped 30 a 25 minut. Neřekl bych že jsem byl zpocenej, ale prochcanej a to doslova. Po prvním rotopedu jsem si chtěl srovnat tepláky a všechen ten pot, kterej se mi nahromadil pod pupíkem mi protekl do trenek, hroznej pocit. Ale bylo to lepší než pohled na mě v roztrhaným igelitu - vypadal jsem jako král fetiš párty - latexový Janek. Exkluzivní pocvičeníčko, ale boxer bych bejt nechtěl, fakt to bolí. Hruška je rozbitá, včera jsem ji naložil a rozbil ventilek. Sakra.
pátek - sobota
volno - v pátek jsem si po 1a1/2 měsíci dal pivo, TAXIS 14°C, nezkončilo to dobře, dal jsem 5 kousků a kvalitně si zafajčil. Sobotu jsem prokašlal.
neděle
fitko - pytel, stínování, švihadlo, břicho a jedno kolečko posilování s microváhami
běh - asi tak v 10 večer jsem začal čuchat kolem ledničky, kdyby to bylo po fitku, klidně bych si dal kousek kuřecího a rajče, a vím že za hodinku bych měl vytráveno, ale byl jsem sytej, takže jediná možnost byl útěk z domu a to doslova. Botky, MPtrojka a valím. Zaběhl jsem si 8km - 5km ve středním tempu, 1km časovka za 4:46 a 2km výklus. Konečně běh.
Celkově na to co předcházelo tomuhle týdnu a ještě stále nejsem úplně zdravej, tak to ušlo. Kila poskočila po 14 dnech směrem dolů a tělo se zase trošku hlo do požadovaného tvaru, škoda že stena a zadek nejdou tak dobře jako vršek, i když bych kecal, kdybych řekl, že to není lepší. No od 1 do 10 dávám tomuhle týdnu tak 4 až 5.
nemoc
středa
ráno jsem měl zase krk jako v ohni (je to jiný ale stejně špatný jako knedlík), ale odpoledne už to šlo, takže jsem vyrazil do fitka, protože sedět doma na prdeli mě ničí a na běhání to ještě není, což mě štve hodně moc, protože už jsem se přihlásil na půlmarathon a tímhle stylem se můžu s časem pod 2 hodiny rozloučit. Činkovat jsem nechtěl, takže 1 hod hruška + pytel (úžasný - vybrousil jsem 2 nové finty na hrušce, je to fakt rychlost), 30min na rotopedu, zpět 15min na hrušku + pytel a potom trošku posilování, ale jen hodně malé váhy a břicho.
čtvrtek
tak dneska to bylo hustý, z odpadkového pytle jsem si vystříhnul tričko bez rukávů a šel si zabejčit.
Střídal jsem pytel a rotoped, pytel jsem zkusil podle Klička (na youtube jsem viděl jeho trénink) a rotoped 30 a 25 minut. Neřekl bych že jsem byl zpocenej, ale prochcanej a to doslova. Po prvním rotopedu jsem si chtěl srovnat tepláky a všechen ten pot, kterej se mi nahromadil pod pupíkem mi protekl do trenek, hroznej pocit. Ale bylo to lepší než pohled na mě v roztrhaným igelitu - vypadal jsem jako král fetiš párty - latexový Janek. Exkluzivní pocvičeníčko, ale boxer bych bejt nechtěl, fakt to bolí. Hruška je rozbitá, včera jsem ji naložil a rozbil ventilek. Sakra.
pátek - sobota
volno - v pátek jsem si po 1a1/2 měsíci dal pivo, TAXIS 14°C, nezkončilo to dobře, dal jsem 5 kousků a kvalitně si zafajčil. Sobotu jsem prokašlal.
neděle
fitko - pytel, stínování, švihadlo, břicho a jedno kolečko posilování s microváhami
běh - asi tak v 10 večer jsem začal čuchat kolem ledničky, kdyby to bylo po fitku, klidně bych si dal kousek kuřecího a rajče, a vím že za hodinku bych měl vytráveno, ale byl jsem sytej, takže jediná možnost byl útěk z domu a to doslova. Botky, MPtrojka a valím. Zaběhl jsem si 8km - 5km ve středním tempu, 1km časovka za 4:46 a 2km výklus. Konečně běh.
Celkově na to co předcházelo tomuhle týdnu a ještě stále nejsem úplně zdravej, tak to ušlo. Kila poskočila po 14 dnech směrem dolů a tělo se zase trošku hlo do požadovaného tvaru, škoda že stena a zadek nejdou tak dobře jako vršek, i když bych kecal, kdybych řekl, že to není lepší. No od 1 do 10 dávám tomuhle týdnu tak 4 až 5.
středa 23. března 2011
VINO-OCTO-BRANÍ
Tak je to tady. Dneska jsem konečně stočil bezinkáč. Je to lepší než jsem čekal. Ze zkušeností lidí, kteří už ho dělali jsem se docela obával jaký to bude utrejch, ale zadařilo se.
Na začátku to byl jen kýbl černých bezinek, to protože jsem se dokopal něco natrhat až tak pozdě, že nic jinýho už nerostlo a šípek už jsem zkoušel. Obral jsem je kuličku po kuličce, protože tu šerednou pachuť dělají právě řapíky. Na vrtačku jsem postavil mixér, který by se vešel do demižonu, aby jsem z toho vyždímal co nejvíc šťávy. No potom ještě 2 litry vody, 2 kila cukru, vinné kvasinky a ostatní už bylo na pánubohu.
Ono to vlastně nebylo stáčení, protože normálně se u ovocného vína nechá sednout kal a stočí se ta horní čirá tekutina, kdežto já jsem ho slil přeš čajové sítko. Když jsem ušpinil půl kuchyně přišla konečně chvíle ochutnat.
"Nalej Bušku!" radši jen velkýho panáka, aby to nedopadlo špatně. Uáááááááá, je tu chvíle pojmenovat tento mok. Než jsem si dal první doušek chtěl jsem tomu říkat PURPUROVÉ NEBEZPEČÍ, ale teď si říkám, že by se to mělo jmenovat Katana face (to jako kdyby mě někdo rozpůlil obličej mečem), Rozšlápnutý úsměv, nebo možná Láska ženy. Je totiž kyselá i když jsem do ní dal 50% cukru, u polknutí se ksichtím i když mi opravdu chutná a jsem na ni hrdej. No konec přirovnání nebo si ještě řeknete, že jsem magor.
Je toho 5 litrů. Doufám, že tento víkend, kdy přijede bratr s Deni, přežije alespoň jedna sedmička, aby ochutnali i ostatní.
PS: Prej je bezinkové víno plné vitamínů, to doufám, protože u třetí skleničky a debatě s tátou, jsme se usnesli na tom, že je maličko zoctovatělé. Ještě uvidím, jestli se vyleje nebo vypije.
Na začátku to byl jen kýbl černých bezinek, to protože jsem se dokopal něco natrhat až tak pozdě, že nic jinýho už nerostlo a šípek už jsem zkoušel. Obral jsem je kuličku po kuličce, protože tu šerednou pachuť dělají právě řapíky. Na vrtačku jsem postavil mixér, který by se vešel do demižonu, aby jsem z toho vyždímal co nejvíc šťávy. No potom ještě 2 litry vody, 2 kila cukru, vinné kvasinky a ostatní už bylo na pánubohu.
Ono to vlastně nebylo stáčení, protože normálně se u ovocného vína nechá sednout kal a stočí se ta horní čirá tekutina, kdežto já jsem ho slil přeš čajové sítko. Když jsem ušpinil půl kuchyně přišla konečně chvíle ochutnat.
"Nalej Bušku!" radši jen velkýho panáka, aby to nedopadlo špatně. Uáááááááá, je tu chvíle pojmenovat tento mok. Než jsem si dal první doušek chtěl jsem tomu říkat PURPUROVÉ NEBEZPEČÍ, ale teď si říkám, že by se to mělo jmenovat Katana face (to jako kdyby mě někdo rozpůlil obličej mečem), Rozšlápnutý úsměv, nebo možná Láska ženy. Je totiž kyselá i když jsem do ní dal 50% cukru, u polknutí se ksichtím i když mi opravdu chutná a jsem na ni hrdej. No konec přirovnání nebo si ještě řeknete, že jsem magor.
Je toho 5 litrů. Doufám, že tento víkend, kdy přijede bratr s Deni, přežije alespoň jedna sedmička, aby ochutnali i ostatní.
PS: Prej je bezinkové víno plné vitamínů, to doufám, protože u třetí skleničky a debatě s tátou, jsme se usnesli na tom, že je maličko zoctovatělé. Ještě uvidím, jestli se vyleje nebo vypije.
neděle 20. března 2011
týden 11
Do tohoto týdnu vstupuju dost nostalgicky, těšil jsem se jako malej, až si konečně zalezu a je to tu, i když nemám 100kg, který jsem chtěl mít při prvním lezení, řekl jsem si, že odkládat to nemá smysl.
pondělí
boulder - Vyzval jsem Kubu do Gekona, hardcore, na dvou prstech kvalitní puchýře, bandasky bolely ještě tři dny, no super. Vylezl jsem jeden dobovanej boulder, což není moc, Kuba dal dva, ale měl servanej puchýř z nových bot a to není do lezeček právě ideální. No (vy)padali jsme tam jako ti novasové, když si koupí svoje první boty a jdou na to. Dát celý kolo? ani náhodou. No prostě jsem si to užil jako první diskotéku. Paráda
úterý
fitko -.15min hruška na zahřátí, 2 série klasiky - 8cviků na celé tělo 20-25 opakování- prokládané břichem nebo švihadlem a 10min rotoped mezi sériemi, po cvičení 20min rotoped, byl jsem docela dost na šrot z lezení (záda, bandasky, zadní stehna a ramena), ale doplňky zřejmě makaj, takže to ušlo.
středa
tak dneska jsem měl docela aktivní den, vstával jsem před 7. hodinou. Hned ráno jsem začal plnit úkoly, úklid v domě po dědovi, potom do lékarny odevzdat igelitku nespotřebovaných léků, vysekal jsem kolem 2 metrů žlábku ve fasádě na kabel u toho jsem si rozbil hubu, pánč jsem si nevzal židli, ale jen kus špalku a k tomu ještě na schodišti, parádní držkopád, ustál jsem to, ale ta bolest kotníku mě posadila na prdel a dost jsem se u toho zadejchal, dlouho mě nic takhle nebolelo. No a asi 5 minut po tom jsem valil k Ondrovi na stavbu pomáhat s odpady. Večer jsem odmítl plavání se Sečanem kvůli haksně, ale nic nedělat bych nemohl, takže jsem se šel potrápit, no a díky tý bolavý noze jsem si aspoň naložil na vršku. Fitko - záda, hrudník, prsa, bic, tric. Dost mě teď cvičení bere, protože pozoruju změny postavy a hlavně hodně cvičím na břicho, no nic prostě super Good.
čtvrtek
fitko - klasika - kombinace všeho, rotoped, hruška-pytel (na hrušce už je to fakt hustý, naučil jsem se konečně úder na každej odraz, teď už to vypadá skutečně jako od boxera, je to tak rychlý, že hrušku ani nevidím, i když mám pár kloubů do krve, stálo to za to, až to budu mít úplně čistý a bez chyb, tak natočím krátký video a dám ho sem), posilování 8cviků-3série-15až25opakování, když jsem docvičil cejtil jsem se ještě dost svěží a silnej, tak jsem dal znovu hrušku a pytel, abych ještě vyškvařil trochu sádla, no a nakonec jsem se rozhodl zkusit kolik si můžu s ionťákem a tím l-carnitinem dovolit ze sebe vyždímat. Takže jsem si řekl, že ramena ještě nikomu neublížila a dal jsem si pár sérií s velkejma váhama, jen tak na zkoušku, abych věděl jak jsem na tom v tomhle směru, nebo spíš jestli stačí pořád jenom rýsovat, bylo to jak říká tri-sec-man "PORNO", na druhou stranu jsem si konečně naložil do skutečnýho selhání svalů při dvakrát prodloužených sériích a přesvědčil se, že to jak cvičím je ok. V neděli už snad půjdu zaběhat, jestli teda bude noha ok. Dobrej den, ale chce to vrátit se víc k běhání. Bobuláci totiž nejsou pěkný kluci.
pátek
odpočinek - sauna s Ondrášem - bylo to úplně jasný, po tom včerejším testu jsem cejtil tělo a když ještě začalo sněžit, museli jsme se jít ohřát, navíc jsem měl ráno trošku knedlít, tak jsem chtěl zatnout tipec případné nemoci
sobota
ráno knedlíček ještě kvalitnější a to mě čekal koncert. Vzhledem k tomu, že jsem měl minimum peněz a alkohol mě fakt už moc nebaví, vzal jsem si sebou něco do skla, i když jsem věděl, že to ten krk dorazí, jenže ještě nikdy jsem nebyl na PSECH jinak než jako řidič, tak jsem si to chtěl užít i z té druhé stránky.
neděle
totální krční knedlík, ale ne plněný švestkami, nýbrž zažívacím uhlím. Hned po probuzení, které bylo mimochodem kolem druhé odpoledne, jsem si lokl z turistické zálohy rumu, kterou mám stále plnou mezi horolezeckými cajky. To docela pomohlo, vyplival jsem celou krušnohorskou uhelnou pánev, ale na běhání to není, jsem rád že neležím natož cvičit - jsem z toho fakt nasranej, chtěl jsem začít malinko přitápět pod kotlem, vynechat posilování a jenom běhat a rotopedit, když už by nohy byly na odpis, tak dát hodinku hrušky, mám totiž už rezervovaný Vinařský 1/2marathon a chtěl bych dát čas pod dvě hodiny, ale uvdidíme jak to půjde, zkusim tenhle měsíc potrénovat víc v běžeckém stylu.
Celkově jsem zase nespokojen, protože váha se nehla, vireček nebo něco tak se chytlo a navíc 30.3. mám zkoušku. Netřeba rozebírat. Ača
pondělí
boulder - Vyzval jsem Kubu do Gekona, hardcore, na dvou prstech kvalitní puchýře, bandasky bolely ještě tři dny, no super. Vylezl jsem jeden dobovanej boulder, což není moc, Kuba dal dva, ale měl servanej puchýř z nových bot a to není do lezeček právě ideální. No (vy)padali jsme tam jako ti novasové, když si koupí svoje první boty a jdou na to. Dát celý kolo? ani náhodou. No prostě jsem si to užil jako první diskotéku. Paráda
úterý
fitko -.15min hruška na zahřátí, 2 série klasiky - 8cviků na celé tělo 20-25 opakování- prokládané břichem nebo švihadlem a 10min rotoped mezi sériemi, po cvičení 20min rotoped, byl jsem docela dost na šrot z lezení (záda, bandasky, zadní stehna a ramena), ale doplňky zřejmě makaj, takže to ušlo.
středa
tak dneska jsem měl docela aktivní den, vstával jsem před 7. hodinou. Hned ráno jsem začal plnit úkoly, úklid v domě po dědovi, potom do lékarny odevzdat igelitku nespotřebovaných léků, vysekal jsem kolem 2 metrů žlábku ve fasádě na kabel u toho jsem si rozbil hubu, pánč jsem si nevzal židli, ale jen kus špalku a k tomu ještě na schodišti, parádní držkopád, ustál jsem to, ale ta bolest kotníku mě posadila na prdel a dost jsem se u toho zadejchal, dlouho mě nic takhle nebolelo. No a asi 5 minut po tom jsem valil k Ondrovi na stavbu pomáhat s odpady. Večer jsem odmítl plavání se Sečanem kvůli haksně, ale nic nedělat bych nemohl, takže jsem se šel potrápit, no a díky tý bolavý noze jsem si aspoň naložil na vršku. Fitko - záda, hrudník, prsa, bic, tric. Dost mě teď cvičení bere, protože pozoruju změny postavy a hlavně hodně cvičím na břicho, no nic prostě super Good.
čtvrtek
fitko - klasika - kombinace všeho, rotoped, hruška-pytel (na hrušce už je to fakt hustý, naučil jsem se konečně úder na každej odraz, teď už to vypadá skutečně jako od boxera, je to tak rychlý, že hrušku ani nevidím, i když mám pár kloubů do krve, stálo to za to, až to budu mít úplně čistý a bez chyb, tak natočím krátký video a dám ho sem), posilování 8cviků-3série-15až25opakování, když jsem docvičil cejtil jsem se ještě dost svěží a silnej, tak jsem dal znovu hrušku a pytel, abych ještě vyškvařil trochu sádla, no a nakonec jsem se rozhodl zkusit kolik si můžu s ionťákem a tím l-carnitinem dovolit ze sebe vyždímat. Takže jsem si řekl, že ramena ještě nikomu neublížila a dal jsem si pár sérií s velkejma váhama, jen tak na zkoušku, abych věděl jak jsem na tom v tomhle směru, nebo spíš jestli stačí pořád jenom rýsovat, bylo to jak říká tri-sec-man "PORNO", na druhou stranu jsem si konečně naložil do skutečnýho selhání svalů při dvakrát prodloužených sériích a přesvědčil se, že to jak cvičím je ok. V neděli už snad půjdu zaběhat, jestli teda bude noha ok. Dobrej den, ale chce to vrátit se víc k běhání. Bobuláci totiž nejsou pěkný kluci.
pátek
odpočinek - sauna s Ondrášem - bylo to úplně jasný, po tom včerejším testu jsem cejtil tělo a když ještě začalo sněžit, museli jsme se jít ohřát, navíc jsem měl ráno trošku knedlít, tak jsem chtěl zatnout tipec případné nemoci
sobota
ráno knedlíček ještě kvalitnější a to mě čekal koncert. Vzhledem k tomu, že jsem měl minimum peněz a alkohol mě fakt už moc nebaví, vzal jsem si sebou něco do skla, i když jsem věděl, že to ten krk dorazí, jenže ještě nikdy jsem nebyl na PSECH jinak než jako řidič, tak jsem si to chtěl užít i z té druhé stránky.
neděle
totální krční knedlík, ale ne plněný švestkami, nýbrž zažívacím uhlím. Hned po probuzení, které bylo mimochodem kolem druhé odpoledne, jsem si lokl z turistické zálohy rumu, kterou mám stále plnou mezi horolezeckými cajky. To docela pomohlo, vyplival jsem celou krušnohorskou uhelnou pánev, ale na běhání to není, jsem rád že neležím natož cvičit - jsem z toho fakt nasranej, chtěl jsem začít malinko přitápět pod kotlem, vynechat posilování a jenom běhat a rotopedit, když už by nohy byly na odpis, tak dát hodinku hrušky, mám totiž už rezervovaný Vinařský 1/2marathon a chtěl bych dát čas pod dvě hodiny, ale uvdidíme jak to půjde, zkusim tenhle měsíc potrénovat víc v běžeckém stylu.
Celkově jsem zase nespokojen, protože váha se nehla, vireček nebo něco tak se chytlo a navíc 30.3. mám zkoušku. Netřeba rozebírat. Ača
neděle 13. března 2011
týden 10 - Full version special for Secan :)
Tento report je extra výživný speciálně pro Secana. Tak tady máš něco k tomu kafíčku, aby lépe chutnalo.
pondělí
volno - blbej začátek, ale vosolim to v tejdnu
úterý
No dneska jsem se přežral jak to hovado, už ani nevím co to bylo, ale tak jsem se rozhodl se klasicky potrestat během. Původní myšlenka byla 14+ přes Choteč, ale na konci ulice jsem se rozhodl dát si časovku na 10km podle Sečovi GPS přes Moravany. I když jsem nevyběhl hned po přežrání, celou cestu jsem to cejtil, navíc můj stín vypadal, jakobych byl těhotnej, no byl jsem na sebe dost nasranej celou cestu. Byly momenty, kdy jsem si myslel že zašavlim a od 7. kilometru, že si i pustim do textilu. Nakonec jsem to kousnul a řekl si, že když se poseru, tak mi to patří a udržel tempo až do cíle. Poslední kiláček jsem docela pálil. Ale čas jsem teda čekal lepší - 55´54´´/10km + 700m výklus což je 5´55´´/1km, no zkusim to příští tejden bez plnýho žaludku a zadku a snad to bude lepší.
středa
ten včerejší běh mi malinko ublížil, bolí mě pata, jako bolí odvápněné kosti, takže jsem běh vypustil úplně a šel až večer do fitka. Původně jsem chtěl poprvé jen činkovat, ale nechci bejt býk, ale jelen, takže jsem si dal 2série po 8cvicích 15 opakování a 2série po 8 jiných cvicích a 15 opakování, po každém 2. cviku 30 na břicho na nakloněné lavici. Břicho začínám pravidelně zařazovat do tréninků, stejně jako bederku a předloktí (to kvůli lezení, už mě svrbjej prstíky).
čtvrtek
jsem docela hotovej, takže jsem zašel jen tak na chvilku potrénovat. 2série po 8 cvicích 15+ opakování a každej 4. cvik 30 na břicho na lavici
pátek
Dneska jsem byl nakupovat, je to trochu proti mému potoji u cvičení, ale fakt už nevim co s tím špekem a taky začínám být trochu vyšťavenej, takže když mamka vyhrála dva kupona po pěti stovkách na zboží z VITALANDU, rozhodl jsem se pár přípravku vyzkoušet (viz "FET"). Cvičení docela ušlo, nevim jestli je to tou chemií nebo ne, ale uvidí se až za nějakej čas. Šel jsem pálit, tak jsem ubral pár kilo a zvedl opakování na 20. Takže - 10min hruška na zahřátí - 4série, 8cviků a 20-25opakování (prostě 2-3kousky přes bolest), střídavě po každým cviku 30 na břicho nebo 1min na švihadle, po každé sérii 10min na rotopedu, tu poslední sérii jsem jel bez švihadla a břicha, ale do selhání svalů. Po cvičení jsem měl ještě chuť, ale nechtěl jsem to přehnat, nevim ještě co to se mnou udělá.
Každopádně jsem teď maličko schopný pochopit, co dokázal Emil Zátopek, pánč on prej trénoval během ve vojenskejch botách a právě v takovýmhle terénu. Byl to bejk i když hubenej jako lunt. Poklona jemu i dalším jeho formátu.
pondělí
volno - blbej začátek, ale vosolim to v tejdnu
úterý
No dneska jsem se přežral jak to hovado, už ani nevím co to bylo, ale tak jsem se rozhodl se klasicky potrestat během. Původní myšlenka byla 14+ přes Choteč, ale na konci ulice jsem se rozhodl dát si časovku na 10km podle Sečovi GPS přes Moravany. I když jsem nevyběhl hned po přežrání, celou cestu jsem to cejtil, navíc můj stín vypadal, jakobych byl těhotnej, no byl jsem na sebe dost nasranej celou cestu. Byly momenty, kdy jsem si myslel že zašavlim a od 7. kilometru, že si i pustim do textilu. Nakonec jsem to kousnul a řekl si, že když se poseru, tak mi to patří a udržel tempo až do cíle. Poslední kiláček jsem docela pálil. Ale čas jsem teda čekal lepší - 55´54´´/10km + 700m výklus což je 5´55´´/1km, no zkusim to příští tejden bez plnýho žaludku a zadku a snad to bude lepší.
středa
ten včerejší běh mi malinko ublížil, bolí mě pata, jako bolí odvápněné kosti, takže jsem běh vypustil úplně a šel až večer do fitka. Původně jsem chtěl poprvé jen činkovat, ale nechci bejt býk, ale jelen, takže jsem si dal 2série po 8cvicích 15 opakování a 2série po 8 jiných cvicích a 15 opakování, po každém 2. cviku 30 na břicho na nakloněné lavici. Břicho začínám pravidelně zařazovat do tréninků, stejně jako bederku a předloktí (to kvůli lezení, už mě svrbjej prstíky).
čtvrtek
jsem docela hotovej, takže jsem zašel jen tak na chvilku potrénovat. 2série po 8 cvicích 15+ opakování a každej 4. cvik 30 na břicho na lavici
pátek
Dneska jsem byl nakupovat, je to trochu proti mému potoji u cvičení, ale fakt už nevim co s tím špekem a taky začínám být trochu vyšťavenej, takže když mamka vyhrála dva kupona po pěti stovkách na zboží z VITALANDU, rozhodl jsem se pár přípravku vyzkoušet (viz "FET"). Cvičení docela ušlo, nevim jestli je to tou chemií nebo ne, ale uvidí se až za nějakej čas. Šel jsem pálit, tak jsem ubral pár kilo a zvedl opakování na 20. Takže - 10min hruška na zahřátí - 4série, 8cviků a 20-25opakování (prostě 2-3kousky přes bolest), střídavě po každým cviku 30 na břicho nebo 1min na švihadle, po každé sérii 10min na rotopedu, tu poslední sérii jsem jel bez švihadla a břicha, ale do selhání svalů. Po cvičení jsem měl ještě chuť, ale nechtěl jsem to přehnat, nevim ještě co to se mnou udělá.
sobota
Je to zázrak!!! Po takový době, co jsem nepřetržitě rozbitej a namletej jak konzerva pro spi, jsem ready. Ty věcičky fakt fungujou, nebo je to sugesce, ale je mi to jedno, vůbec nic mě nebolí a hlavně ne břicho a záda, dokonce je v pohodě i pata (to spíš samo od sebe). Takže gutová pata = gutovej běh. Vyrazil jsem si na 12,5km přes kopec, ale dopadlo to malinko jinak. Už za hřbitovem jsem to vzal do pole a kromě asi 2-3km jsem tam zůstal. Nakonec to dalo 7,3km v různým terénu v poli (ne polní cesta, ale hlína a bláto) a 3,4km po silnici, čas nevim, stopky na mobilu se stoply už na začátku, ale šrot dobrej, tak to mám rád. Ionťák evidentně pomáhá. A takovejhle to byl terén |
| něco mezi / sucho / mokro |
A takhle dopadly boty
 | ||
| bylo to i horší |
neděle
volno - protahování kdykoliv to půjde, protože chci v pondělí nebo úterý jít do boulder baru zkusit jak jsem těžkej, už to nemá cenu odkládat.pátek 11. března 2011
FET?.....nebo možná zázrak.
Je to pro mě dost neuvěřitelný, celej život, teda můj sportovní život, takže vlastně celej život, si stojím za tím, že člověk nemá brát žádný bobule, pít žádný chemikálie atp. Prostě vždycky říkám, že když mohli lidi cvičit dřív bez toho, tak já můžu taky.
Hlavně jsem měl strach z vedlejších účinků - jako nezničit si ledviny, játra nebo tak... Je to první den, ale můžu říct, že jsem se mílil.
Nedávno mamka dostala dva kupony po pěti stovkách do Vitalandu. Mrknul jsem na net a samý bobule a obrázky nasypanců. Dost mě to odradilo, ale v nabíce bylo i něco na klouby, tak jsme vyrazili. Nakonec na to padly ještě další čtyři stovky - tam to teda lítá. K věci - koupil jsem ionťák, l-caritin na pálení při cvičení a pár carbosnacků na plánované běžecké závody (jsou to prý kombinace rychlých i pomalých cukrů a na 1/2marathon super), ještě nějaký aminokyseliny (BCAA), ale to jenom jednu dávku na zkoušku, to asi kupovat nebudu, no prostě to vyzkoušim a když budou výsledky tak super, ale rozhodně nechci bobulovatět a smrdět jako rok nemytej dělník.
Včera jsem to testnul, dal jsem si dvě lžičky l-caritinu na pálení, udělal si pulitr ionťáku a šel cvičit. řekl bych že jsem si docela naložil, hlavně břicho už dostávalo nášup třetí den a bylo dost cítit, ale dneska nic, vůbec nic nebolí, takže i kdyby ten spalovač nemakal, to se uvidí až dýl, tak ionťák jede super, jsem fakt blb, že jsem to tak dlouho zavrhoval a přitom nezkusil. Nevídaná regenerace.
Hlavně jsem měl strach z vedlejších účinků - jako nezničit si ledviny, játra nebo tak... Je to první den, ale můžu říct, že jsem se mílil.
Nedávno mamka dostala dva kupony po pěti stovkách do Vitalandu. Mrknul jsem na net a samý bobule a obrázky nasypanců. Dost mě to odradilo, ale v nabíce bylo i něco na klouby, tak jsme vyrazili. Nakonec na to padly ještě další čtyři stovky - tam to teda lítá. K věci - koupil jsem ionťák, l-caritin na pálení při cvičení a pár carbosnacků na plánované běžecké závody (jsou to prý kombinace rychlých i pomalých cukrů a na 1/2marathon super), ještě nějaký aminokyseliny (BCAA), ale to jenom jednu dávku na zkoušku, to asi kupovat nebudu, no prostě to vyzkoušim a když budou výsledky tak super, ale rozhodně nechci bobulovatět a smrdět jako rok nemytej dělník.
Včera jsem to testnul, dal jsem si dvě lžičky l-caritinu na pálení, udělal si pulitr ionťáku a šel cvičit. řekl bych že jsem si docela naložil, hlavně břicho už dostávalo nášup třetí den a bylo dost cítit, ale dneska nic, vůbec nic nebolí, takže i kdyby ten spalovač nemakal, to se uvidí až dýl, tak ionťák jede super, jsem fakt blb, že jsem to tak dlouho zavrhoval a přitom nezkusil. Nevídaná regenerace.
čtvrtek 10. března 2011
detektivní prácička...
Nojo, sice mi nebylo po plese ani zle, bylo mi dokonce výborně, ani jsem neměl OKNO, ale jak tak potkávám lidi, kteří mě sem tam potkali, dozvídám se věci, které mě udivují.
Vím, že je lepší spoléhat na věcné důkazy, než na výpovědi svědků, ale všichni říkají, že jsem k ránu padal jak uzrálá švestka a přitom nemám na obleku ani na kabátu jedinej flíček, ani z podlahy ani od omítky.
No to je jedno, o tom jsem ani moc psát nechtěl, chtěl jsem naspat o tom, že už vím kdo byla ona slečna, po které mi v hlavě zůstala jen něco jako vůně bez tváře. Kdyby šlo o to kolik jsem vypil panáků, nebo kde jsem utratil všechny prachy, vůbec bych to neřešil, ale zapomenout na holku, která se mi líbí a navíc si myslet, že je to někdo jiný. Průser. Zahrál jsem si tedy na Detektiva. On-line Sherloka a docela se zadařilo, mám jasno.
Začal jsem výslechem chlapců z fitka hned v neděli, tam jsem zjistil jméno a věk, je teda jasný, že od holky, který bylo 9 roků, když já byl diskotékový ďábel, jsem kopačky nedostal. Včera jsem našel další svědky mého běsnění a z těch jsem dostal další informace, dobrý je, že o tom začali mluvit sami, nevypadám tak alespoň jako psychopat. No a dnes jsem se hacknul na stránky třídy té holčiny na Spolužácích jako host. Stačilo mi mrknout na seznam učitelů - pak druhý stupeň - no a trefil jsem heslo na první pokus - sice to nebyla správná učitelka, ale měli stejné křestní jméno.
Takže už vím, jsem hodně rád, že mě vkus na ženy neopouští ani nalitýho. A navíc má ta holčina na školním výletě jako jediná, skvělou technickou bundu a červeno-černou. No prostě doufám, že bude ještě ples města Dašice nebo něco takovýho, abych ji vyděl střízlivej, protože konec našeho tanečku si nepamatuji.
Ale bejt blbej jen po chlastu, je lepší než pořád.
Vím, že je lepší spoléhat na věcné důkazy, než na výpovědi svědků, ale všichni říkají, že jsem k ránu padal jak uzrálá švestka a přitom nemám na obleku ani na kabátu jedinej flíček, ani z podlahy ani od omítky.
No to je jedno, o tom jsem ani moc psát nechtěl, chtěl jsem naspat o tom, že už vím kdo byla ona slečna, po které mi v hlavě zůstala jen něco jako vůně bez tváře. Kdyby šlo o to kolik jsem vypil panáků, nebo kde jsem utratil všechny prachy, vůbec bych to neřešil, ale zapomenout na holku, která se mi líbí a navíc si myslet, že je to někdo jiný. Průser. Zahrál jsem si tedy na Detektiva. On-line Sherloka a docela se zadařilo, mám jasno.
Začal jsem výslechem chlapců z fitka hned v neděli, tam jsem zjistil jméno a věk, je teda jasný, že od holky, který bylo 9 roků, když já byl diskotékový ďábel, jsem kopačky nedostal. Včera jsem našel další svědky mého běsnění a z těch jsem dostal další informace, dobrý je, že o tom začali mluvit sami, nevypadám tak alespoň jako psychopat. No a dnes jsem se hacknul na stránky třídy té holčiny na Spolužácích jako host. Stačilo mi mrknout na seznam učitelů - pak druhý stupeň - no a trefil jsem heslo na první pokus - sice to nebyla správná učitelka, ale měli stejné křestní jméno.
Takže už vím, jsem hodně rád, že mě vkus na ženy neopouští ani nalitýho. A navíc má ta holčina na školním výletě jako jediná, skvělou technickou bundu a červeno-černou. No prostě doufám, že bude ještě ples města Dašice nebo něco takovýho, abych ji vyděl střízlivej, protože konec našeho tanečku si nepamatuji.
Ale bejt blbej jen po chlastu, je lepší než pořád.
pondělí 7. března 2011
Criss-Cross
Sedím takhle na rotopedu, jsem částečně v opičce a při procházce vlastním mozkem jsem zakopnul o pár myšlenek, vzpomínek, no prostě takovejch nějakejch paměťovejch stop. Udělal bych řebříček, takovej Janekchart minulého týdne, ale neníjednotné měřítko, tak to neberte moc vážně. Jinak celou neděli jsem měl super opičku, nasadil jsem si sluneční brýle, MPtrojka do uší a zpíval jsem si, tančil a dováděl celej den + zakončil jsem to fiktem, super super super týden. Nesnesitelná lehkost bytí.
Špatná motivace
Minulej tejden jsem potkal jistýho člověka, kterej chce, abych mu pomohl k členství ve fitku, no jasně, trochu jsem se posnažil, ne že bych se přetrhl, ale to je jedno. V neděli jsem na si vzpomněl na motivaci toho člověka a nakopl bych ho po prdele, prej - DOKTOR ŘÍKAL, ABYCH CVIČIL. To je fakt shitová motivace. Snad cvičit by měl úplně každej, nebo alespoň ten kdo pracuje na prdeli.
Segedín
TOHLE NENÍ DIETNÍ GÁBL, ALE DOST SE MI POVEDL
Moje nadrženost
Zjistil jsem, že nic takovýho vůbec neexistuje. Na plese mě chtěla tak trochu dát jedna slečna. Byl jsem celkem slušně naloženej, celej večír jsem pil Becherovku. Chtěl jsem trochu přihřát Kubovi polívčičku, jako že by mu slečna mohla přetrhnout uzdu, ale slečna chtěla prej někoho zkušenějšího. No řekl jsem jí na to, že by mi skutečně udělalo radost, kdyby mi dala, ale ještě větší, kdyby dala Kubovi. Mimochodem kluci z fitka mi druhej den řekli, že je to šmajda jak se patří.
Dobrá rada
Nejde tak úplně o radu, jako spíš o odůvodnění rady, které mě přesvědčilo. Rada zní - Jíst bez televize, rádia, bez jákéhokoliv rozptilování. Odůvodnění - člověk se soustředí na jídlo, a tak se víc mentálně zasití, docela to funguje. Díky Terez
Chvilkové vzplanutí
Zpět na plese. Kuba mě seznámil s holčinou, starší sestra jeho spolužáka. Ahoj.....a ona prej že mě zná. Já naopak jsem jí vůbec neznal, dost mě to udivilo, že neznám tak krásnou holku, hned jsem jí vytáhl na taneček, super - tančíme, tančíme, tančíme a tak jsem se do toho položil, že až za dost dlouho jsem zjistil, že hudba už nehraje. Očividně to nevadilo ani slečně. Horší je, že ráno jsem si vzpomněl odkud jí znám a myslim, že už jsem to na ní kdysy zkoušel a dala mi košem, takže zase nic. Ani nevim jak to dopadlo na plese - jestli mi dala košem znova......prostě malej výpadek paměti.
Ale snad mi to slušelo, ne?
Špatná motivace
Minulej tejden jsem potkal jistýho člověka, kterej chce, abych mu pomohl k členství ve fitku, no jasně, trochu jsem se posnažil, ne že bych se přetrhl, ale to je jedno. V neděli jsem na si vzpomněl na motivaci toho člověka a nakopl bych ho po prdele, prej - DOKTOR ŘÍKAL, ABYCH CVIČIL. To je fakt shitová motivace. Snad cvičit by měl úplně každej, nebo alespoň ten kdo pracuje na prdeli.
Segedín
Moje nadrženost
Zjistil jsem, že nic takovýho vůbec neexistuje. Na plese mě chtěla tak trochu dát jedna slečna. Byl jsem celkem slušně naloženej, celej večír jsem pil Becherovku. Chtěl jsem trochu přihřát Kubovi polívčičku, jako že by mu slečna mohla přetrhnout uzdu, ale slečna chtěla prej někoho zkušenějšího. No řekl jsem jí na to, že by mi skutečně udělalo radost, kdyby mi dala, ale ještě větší, kdyby dala Kubovi. Mimochodem kluci z fitka mi druhej den řekli, že je to šmajda jak se patří.
Dobrá rada
Nejde tak úplně o radu, jako spíš o odůvodnění rady, které mě přesvědčilo. Rada zní - Jíst bez televize, rádia, bez jákéhokoliv rozptilování. Odůvodnění - člověk se soustředí na jídlo, a tak se víc mentálně zasití, docela to funguje. Díky Terez
Chvilkové vzplanutí
Zpět na plese. Kuba mě seznámil s holčinou, starší sestra jeho spolužáka. Ahoj.....a ona prej že mě zná. Já naopak jsem jí vůbec neznal, dost mě to udivilo, že neznám tak krásnou holku, hned jsem jí vytáhl na taneček, super - tančíme, tančíme, tančíme a tak jsem se do toho položil, že až za dost dlouho jsem zjistil, že hudba už nehraje. Očividně to nevadilo ani slečně. Horší je, že ráno jsem si vzpomněl odkud jí znám a myslim, že už jsem to na ní kdysy zkoušel a dala mi košem, takže zase nic. Ani nevim jak to dopadlo na plese - jestli mi dala košem znova......prostě malej výpadek paměti.
Ale snad mi to slušelo, ne?
neděle 6. března 2011
týden 9
pondělí - 107kg
běh - 15,2km
Bezvadně jsem spojil povinnosti a povinnost - jel jsem busem platit složenky, koupit pár nutných věcí, ale když jsem viděl to krásný počasí (18°C na sluníčku), tak jsem vymyslel plán, věci na běhání s sebou a z Pardubice domů klusem. Trasa AFI Pardubice - kolem věznice - Sezemice - Kladina - Lány - Dašice. Nátěr hroznej, jsem po tom švihadle a rotopedu dost na kopračku, jsem si toho vědomej a tak když jsem změřil trasu kolem Kuňky (něco přes 16km), rozhodl jsem ubrat, teď jak vidíte sami jsem zjistil, že jsem si ubral skoro hovno, důležitý je, že jsem to kousnul fakt to dost bolelo.
úterý
běh - 7,9km - 37´15´´ - nádhera, na sluníčku 22°C, krásně jsem si zaběhal
fitko - 1hod - 4x hruška, pytel, 2min švihadlo
středa
běh - 7,9 - 38´56´´ - ze začátku utrpení, já šel běhat hned jak jsem vylezl z postele, první půlka za 19´18´´ a druhou jsem chtěl trochu osolit, ale byla horší 19´38´´ - každopádně je to pohyb, tak doslova: "O co běží?"
Teď jsem si jen tak informativně spočítal čas na kilometr a je to 4´56´´/1km - to je dobrý, takže fajn ráno - spokojenost, protože mám nohy už od těch nových tréninků v posilovně pernamentně v mlíku.
plavání - 900m - nebylo víc času, paní na poště zdržovala
čtvrtek
fitko - 11 cviků x 5 sérií, 4 x 10 minut na rotopedu, obměnil jsem pár cviků - např: mrtvý tah, protože musím posílit bederku, jinak gut - kondice se mírně zdvedla
pátek
fitko - dneska jsem to ustál tak, jaká byla moje představa - 4 x 10min na rotopedu, 32 x 1min švihadla a 3série - 11cviků - 15opakování - až na tu kousavou bolest steheních svalů při svihadle to dost ušlo, u třetí série jsem začal cítit jak váhy těžknou, no prostě spokojenost
sobota
volno - protahování
neděle
fitko - 20min rotoped, 20min hruška, 1série - 8cviků, mezi každým břicho na lavici, 15min rotoped
dneska to bylo jen tak pro radost
Tejden super, hodně aktivní, nemám co bych dodal.
běh - 15,2km
Bezvadně jsem spojil povinnosti a povinnost - jel jsem busem platit složenky, koupit pár nutných věcí, ale když jsem viděl to krásný počasí (18°C na sluníčku), tak jsem vymyslel plán, věci na běhání s sebou a z Pardubice domů klusem. Trasa AFI Pardubice - kolem věznice - Sezemice - Kladina - Lány - Dašice. Nátěr hroznej, jsem po tom švihadle a rotopedu dost na kopračku, jsem si toho vědomej a tak když jsem změřil trasu kolem Kuňky (něco přes 16km), rozhodl jsem ubrat, teď jak vidíte sami jsem zjistil, že jsem si ubral skoro hovno, důležitý je, že jsem to kousnul fakt to dost bolelo.
úterý
běh - 7,9km - 37´15´´ - nádhera, na sluníčku 22°C, krásně jsem si zaběhal
fitko - 1hod - 4x hruška, pytel, 2min švihadlo
středa
běh - 7,9 - 38´56´´ - ze začátku utrpení, já šel běhat hned jak jsem vylezl z postele, první půlka za 19´18´´ a druhou jsem chtěl trochu osolit, ale byla horší 19´38´´ - každopádně je to pohyb, tak doslova: "O co běží?"
Teď jsem si jen tak informativně spočítal čas na kilometr a je to 4´56´´/1km - to je dobrý, takže fajn ráno - spokojenost, protože mám nohy už od těch nových tréninků v posilovně pernamentně v mlíku.
plavání - 900m - nebylo víc času, paní na poště zdržovala
čtvrtek
fitko - 11 cviků x 5 sérií, 4 x 10 minut na rotopedu, obměnil jsem pár cviků - např: mrtvý tah, protože musím posílit bederku, jinak gut - kondice se mírně zdvedla
pátek
fitko - dneska jsem to ustál tak, jaká byla moje představa - 4 x 10min na rotopedu, 32 x 1min švihadla a 3série - 11cviků - 15opakování - až na tu kousavou bolest steheních svalů při svihadle to dost ušlo, u třetí série jsem začal cítit jak váhy těžknou, no prostě spokojenost
sobota
volno - protahování
neděle
fitko - 20min rotoped, 20min hruška, 1série - 8cviků, mezi každým břicho na lavici, 15min rotoped
dneska to bylo jen tak pro radost
Tejden super, hodně aktivní, nemám co bych dodal.
neděle 27. února 2011
týden 8
pondělí
běh 6x900m na kuňku a zpět - přejezd autem domů - běh 1500m z domu do fitka - 20min na rotopedu - běh 1500m domů.
Myslim, že jsem moc netrefil počasí, docela dost mrzlo, snad to neodstůňu. No a na Kuňku to bylo hustý. První kolo dobrý, v druhým jsem si trochu ublinknul u studny, ale pak už to letělo (prej to je tím, že se u blití vyplavý různý látky a roztáhnou se tepny), třetí v pohodě, ale teprve jsem začal cítit svaly, takže to chce zajet tam přes den, až nebude taková kosa a dát třeba 10 kol.
úterý
běh - 7,4 km - výklus s Kůčou
středa
fitko - 12 cviků x 2 série - mezi kažkou minuta švihadlo (26)
těch 20min na rotopedu před a po jsem vynechal, protože mám rozkrok dodřenej do ruda
čtvrtek
běh - 6,1km - 43´20´´ - krátkej pomalej výklus, ale spěchal jsem na Spartu, když dostali gól, tak jsem litoval, že jsem neběžel až do Ředic - no co kámoše je taky třeba vidět
pátek
dneska jsem se probudil a čuměl jak na obrázek, připadám si v zrcadle nějak hranatej, asi ten způsob cvičení a taky sem tam zacvičím krátce břicho, takže budu pokračovat tak, že 2x týdně fitko podle toho nového plánu (chci s rotopedem i švihadlem, ale to bude ještě chvilku trvat) 2x - 3x týdně běh, 1x týdně plavání. Podle toho co budu běhat, tak třeba přidám ještě jednou běh.
sauna - díky bohu, nohy jsem měl jako v kefíru
sobota
odpočinek
neděle
fitko - podle mého gusta
3 x 11 cviků po 15 opakováních
- 1. série se švihadlem 13x
- 2. série - roteped 10 minut před a po sérii
- 3. série se švihadlem 12x a na závěr 20 minut rotoped
Takle mě to fakt baví, je to hustá rychtovačka a navíc jsem si nemyslel, že to půjde takhle rychle nahoru
Celkově jsem s tímhle tejdnem spokojenej, jen to žrádlo mě už ubíjí, já bych asi přibíral i kdybych běhal denně marathon - no nic, bůh a metabolismus mi pomáhej.
běh 6x900m na kuňku a zpět - přejezd autem domů - běh 1500m z domu do fitka - 20min na rotopedu - běh 1500m domů.
Myslim, že jsem moc netrefil počasí, docela dost mrzlo, snad to neodstůňu. No a na Kuňku to bylo hustý. První kolo dobrý, v druhým jsem si trochu ublinknul u studny, ale pak už to letělo (prej to je tím, že se u blití vyplavý různý látky a roztáhnou se tepny), třetí v pohodě, ale teprve jsem začal cítit svaly, takže to chce zajet tam přes den, až nebude taková kosa a dát třeba 10 kol.
úterý
běh - 7,4 km - výklus s Kůčou
středa
fitko - 12 cviků x 2 série - mezi kažkou minuta švihadlo (26)
těch 20min na rotopedu před a po jsem vynechal, protože mám rozkrok dodřenej do ruda
čtvrtek
běh - 6,1km - 43´20´´ - krátkej pomalej výklus, ale spěchal jsem na Spartu, když dostali gól, tak jsem litoval, že jsem neběžel až do Ředic - no co kámoše je taky třeba vidět
pátek
dneska jsem se probudil a čuměl jak na obrázek, připadám si v zrcadle nějak hranatej, asi ten způsob cvičení a taky sem tam zacvičím krátce břicho, takže budu pokračovat tak, že 2x týdně fitko podle toho nového plánu (chci s rotopedem i švihadlem, ale to bude ještě chvilku trvat) 2x - 3x týdně běh, 1x týdně plavání. Podle toho co budu běhat, tak třeba přidám ještě jednou běh.
sauna - díky bohu, nohy jsem měl jako v kefíru
sobota
odpočinek
neděle
fitko - podle mého gusta
3 x 11 cviků po 15 opakováních
- 1. série se švihadlem 13x
- 2. série - roteped 10 minut před a po sérii
- 3. série se švihadlem 12x a na závěr 20 minut rotoped
Takle mě to fakt baví, je to hustá rychtovačka a navíc jsem si nemyslel, že to půjde takhle rychle nahoru
Celkově jsem s tímhle tejdnem spokojenej, jen to žrádlo mě už ubíjí, já bych asi přibíral i kdybych běhal denně marathon - no nic, bůh a metabolismus mi pomáhej.
pátek 25. února 2011
ZÁZVOR - anděl nebo ďádel?
Včera jsem zavítal do zeleniny, docela jsem ji v poslední době šulil a baštil jen babičinu a polévkouvou směs z mrazáku. Přijdu teda k obchodu a potkám tam starýho kámoše Valdu a jak tak kecám pročítám si reklamní tabuly - co že to tam jako dneska maj. Hlavní co jsem chtěl koupit byly rajčata a papriky - protože podporujou pálení a taky feferonky a chilli. Ten zázvor mě ale posedl, vzpomněl jsem si že z něho dělala Janina mamka čaj, tenkrát mi přišel děsnej. No a stará moudro je co je hnusný to je zdraví (třeba kapky proti kašli). Tak jsem koupil, ne jeden, ale rovnou 3 pěkný kousky, abych netroškařil a doma zíral co že za svini si to tahám do žaludku. Všechno je OK
- prohřejvá tělo (to chce je kosa jako v psinci)
- čistí tělo (to chce, po zimě je čas protáhnout trubky a prochu se propláchnout)
- protizánětlivý a antibakteriální (dobrý)
- prevence před chřipkou a rýmou (super, ať to daj pít povinně všem co měli letos chřipku v tý epidemii)
- taky lázeň a nebo jen koupel na promrzlé nohy - beru
Ale to, co je pro mě nejdůležitější a přímo ďábelské, jsem se dočetl až nakonec.
TA SVINĚ PODPORUJE CHUŤ K JÍDLU - TAK TO JE FAKT VTIP - TO JSEM ZROVNA POTŘEBOVAL.
Tak bacha co to sebe tlačíte, chce to mít všechny info, já se s tou chutí nějak vypořádám, ten zbytek je pro mě dost argumentů na jednu stranu vah.
- prohřejvá tělo (to chce je kosa jako v psinci)
- čistí tělo (to chce, po zimě je čas protáhnout trubky a prochu se propláchnout)
- protizánětlivý a antibakteriální (dobrý)
- prevence před chřipkou a rýmou (super, ať to daj pít povinně všem co měli letos chřipku v tý epidemii)
- taky lázeň a nebo jen koupel na promrzlé nohy - beru
Ale to, co je pro mě nejdůležitější a přímo ďábelské, jsem se dočetl až nakonec.
TA SVINĚ PODPORUJE CHUŤ K JÍDLU - TAK TO JE FAKT VTIP - TO JSEM ZROVNA POTŘEBOVAL.
Tak bacha co to sebe tlačíte, chce to mít všechny info, já se s tou chutí nějak vypořádám, ten zbytek je pro mě dost argumentů na jednu stranu vah.
neděle 20. února 2011
ŘEČI SE VEDOU....
Tak jako skoro vždy...
Sedim doma, skládám rubikostku, luštím křížovky a osmysměrky, vařím, protahuju se, hraju vietcong, čučim na bednu a je to děsná nuda. Odpočinkový den je prostě vopruz. Mě to prostě přijde, že když se aspoň jednou za den nespotim jak myš, tak jsem se kopal do prdele.
Takže jsem se odebral do fitka a vyzkoušel na sobě novej cvičební plán, kterej jsem včera sesmolil za pomoci 15 let starého časopisu Muslle/Fitness, kde byly kompletní rady pro ekto-mezo-endomorfy. Trochu mě to nakoplo a tužek mám na stole dost, takže jsem si to postavil tak, že jsem z toho úplně hotovej - mohlo by to mít výsledky.
- začátek 20min na rotopedu
- potom 12 cviků po 3 sériích bez nohou a zkákat z jednoho do druhýho bez přestávek (když dojde k selhávání svalu před pátnáctým opakováním, tak vezmu menší váhu a dotáhnu to do 15)
- mezi každým celým kolem minuta na švihadle (to jsem chtěl mezi každým cvikem, ale na to jsem ještě sračka a taky nohy byly po tejdnu už olověný) - příště už přídám po každým 3 cviku
- nakonec 20min na rotopedu - to už jsem byl úplně na šrot a odjel to skoro celý se zavřenýma očima
Věřim tomu, že jsem byl celou dobu v aerobním pásmu, ale až si koupim pulsmetr, tak si budu jistej.
Byl to brutální nářez a už se těšim až to v úterý zopáknu.
Sedim doma, skládám rubikostku, luštím křížovky a osmysměrky, vařím, protahuju se, hraju vietcong, čučim na bednu a je to děsná nuda. Odpočinkový den je prostě vopruz. Mě to prostě přijde, že když se aspoň jednou za den nespotim jak myš, tak jsem se kopal do prdele.
 |
| jankomyš spocená |
- začátek 20min na rotopedu
- potom 12 cviků po 3 sériích bez nohou a zkákat z jednoho do druhýho bez přestávek (když dojde k selhávání svalu před pátnáctým opakováním, tak vezmu menší váhu a dotáhnu to do 15)
- mezi každým celým kolem minuta na švihadle (to jsem chtěl mezi každým cvikem, ale na to jsem ještě sračka a taky nohy byly po tejdnu už olověný) - příště už přídám po každým 3 cviku
- nakonec 20min na rotopedu - to už jsem byl úplně na šrot a odjel to skoro celý se zavřenýma očima
Věřim tomu, že jsem byl celou dobu v aerobním pásmu, ale až si koupim pulsmetr, tak si budu jistej.
Byl to brutální nářez a už se těšim až to v úterý zopáknu.
sobota 19. února 2011
týden 7
pondělí
jeseníky - 6km na bus z jelení studánky na skřítek
úterý
likvidace bordelu po horách, praní, sušení atd.
středa
fitko - 45min rotoped (30-5-5-5) a ty pětiminutovky jsem prokládal 3 sériemi cvičení, nejvíc jsem cítil ramena a šíji - to z toho 25kg báglu, přišel jsem na to, že je fakt důležitý ho sundávat aspoň na 1min každý tak 2 -3 km
čtvrtek
fitko - 60min rotoped (20-20-20) a mezi jsem vložil 2x6 sérií na ramena a hrudní a 2x6 sérií na bicesp a triceps
pátek
orbitrek - 15 minut před snídaní
plavání - 1300m nebo tak asi - nějaký cvičení, byl jsem dost na šrot
sobota
fitko - 30min rotoped - pytel + hruška - posilování celé aerobní kolečko 2x - 15min rotoped
neděle
fitko - 20min rotoped - 3x12 sérií (aerobně a pěkně fofrem) - 20min rotoped
jeseníky - 6km na bus z jelení studánky na skřítek
úterý
likvidace bordelu po horách, praní, sušení atd.
středa
fitko - 45min rotoped (30-5-5-5) a ty pětiminutovky jsem prokládal 3 sériemi cvičení, nejvíc jsem cítil ramena a šíji - to z toho 25kg báglu, přišel jsem na to, že je fakt důležitý ho sundávat aspoň na 1min každý tak 2 -3 km
čtvrtek
fitko - 60min rotoped (20-20-20) a mezi jsem vložil 2x6 sérií na ramena a hrudní a 2x6 sérií na bicesp a triceps
pátek
orbitrek - 15 minut před snídaní
plavání - 1300m nebo tak asi - nějaký cvičení, byl jsem dost na šrot
sobota
fitko - 30min rotoped - pytel + hruška - posilování celé aerobní kolečko 2x - 15min rotoped
neděle
fitko - 20min rotoped - 3x12 sérií (aerobně a pěkně fofrem) - 20min rotoped
Vržu.....
Jendo řešení je nakoupit pilule a cpát je do sebe horem dolem. No a ta druhá, mně mnohem milejší, upravit jídelníček.
Takže jsem zaběhl do řeznictví a nakoupil prasečí pracky. Šup do papiňáku a léčivo je skoro hotové. Jediné pracné na výrobě této meducínky je obrání veškerého materiálu od kostí a že jich je banda. Potom už je to sranda, přidat zeleninu, sůl, pepř a ocet, provařit a nakydat do formy, nechat ztuhnout. Vuala a je tu SULC ala Janek.
Plus bonus, výborný vývar. Samozřejmě, že je to kalorická bobma, takže je třeba opatrně, podle mě nejlépe po cvičení.
čtvrtek 17. února 2011
Zimní přechod Hrubého Jeseníku
Nevim jak přesně začít a pokračovat, a tak začnu trasou a historií.
Začátek jsem naplánoval a dodržel z Ramzové, super spojení, vyrážel jsem v sobotu v 06:01 z Pardubic vlakem a v 08:40 to stavělo v Ramzové. První pohled na Jeseníky v dolních polohách mě zdrtil, vypůjčil jsem se sněžnice, kdyby byly moc husté sněhové podmínky, ale vzhledem k tomu, že celý pátek pršelo a to i nahoře, dolní sníh byl pryč a udržel se jen na sjezdovkách, noční můra.
Tuhle štreku jsem měl v merku už nějakou dobu, nejblíž jsem jí byl v listopadu, když nebylo jisté, jestli se Sečanem odjedeme do Nízkých Tater nebo ne - měl jsem tuhle trasu jako záložní plán na další sólo přechod.
No nic zapsal jsem svou zdrcenost do deníku a vyrazil. Když jsem nastoupal nějaký metry už to ušlo, sníh (spíš ledofirn) všude okolo, takže už to bylo o něčem jiném.
Dupal jsem dál, sem tam zastavil na čaj nebo polévku a trochu se ohřát, teplota se pohybovala od -5°C do -12°C, podle toho jak svítilo sluníčko.
Tady už byl viděl Praděd a víceméně mě tento pohled doprovázel až na něj. Nějak jsem došlapal na Červenohorské sedlo, tam proběhl čas s rumem a koláč a začala být akutní otázka kde přespat. Světla bylo ještě dost, tak jsem se vydla ze sedla nahoru na Velký klínovec, že tam někde rozbiju bivak. Když jsem dorazil nahoru stálo tam turistické odpočívadlo, tak jsem začal uvažovat, že nechám stan stanem a přespím tam (žádný luxus upozoňuju, střech, 3 stěny a lavička. To už přicházeli dva kluci, kteří stejně jako já vyrazili okusit mráz. Oba stejně vybavení, jen měli výhodu, že se podělili o váhu společného vybávka. No dali jsme vařit vodu (sníh) a mezi tím postavili stany. Záhrab byl nemožný, protože nebyla dost silná vrstva sněhu, a tak zbylo jen stavět na vrstně zmohlého zmrzlého sněhu a doufat, že se v noci neproboříme. Proběhla gulášovka a dohajan.
Už jste někdy "spali" v -11°C? Je to dost nahovno, každá hodina trvá strašně dlouho, jít se v noci vycikat zahrnuje moc úkonů a vůle, po 8 hodinách ve spacáku je tělo dost rozlámaný, ne teda že by na tom bylo líp, než do spacáku lezlo. No nic to musíte zažít.
Ráno bylo všechno zmrzlý na kost, když člověk vyleze ze spadáku do -15°C a má na sebe hodit ledovou budnu, pakovat, vařit atd. je to děs, hlavně všechno děláte pomalu jak lenochod. Navíc jsem si nevzal foťák do spacáku a tak nebyla možnost to cvaknout.
Další cesta už byla větší zábava, stavil jsem se na Švýčárně na pivko a od ní už jsem to mohl vzít volným terénem na sněžnicích, žádný vyhejbání běžkařům a jejich pohledy jako že jsem debil, proč se tahám s krosnou no to radši neřešit. Takže na Praděd kolmo, tam malá sváča a pokec s paní, která byla na Blanku, takovej polotraverz dolů, obešel jsem Ovčárnu a od boudy HSČR jsem to vzal kolmo na Petrovi kameny, to byla paráda, dost prudký a pravej firn, vyšlápnul jsem to jen díky hrotům na sněžnicích. Od Petrových kamnů, bylo všechno tvrdý jako kluziště, takže jsem šel dál na šněžnicích kvůli mačkovému efektu. Připadal jsem si jako stará polárnická páka. Super. Celkem v klidu jsem přeběhl Vysokou holy, Velký Máj a Nad jelení studánkou jsem uvažoval o tom, že to rozbalím, protože jsem byl už dost unavenej, ten pohyb ve volným terénu je přece jen namáhavější. No ale přemluvil jsem se ještě na 2km k studánce, díky bohu za to, čekala mě tam odměna. Turistivká odpočívárna, ale ne stolek se střechou, klasická útulna ve stylu Slovače.
Nádhera, uvnitř příjemných -6°C, což byla paráda, uvařil jsem v sedě, když jsem musel v noci ven bylo to o dost snesitelnější a taky krásný výhled na města v údolí. Než jsem vlezl do spacáku, tak jsem dal pár dřepů a kliků, aby mi netrvalo tak dlouho jako včera se zahřát. Noc byla super, dokonce jsem si ráno hodinku a půl přispal, čekalo mě už jen 6 km na Skřítka, takže nebylo kam spěchat. Mimochodem, tuhle budovu nechal postavit velitel horské služby, jako výchozí bod při záchrankách, ale byla v takovým stavu, že se do toho vložili študáci ze Šumperské SOŠ životního prostředí a sehnali sponzory, vytahali tam veškerej matroš a s pomocí truhláře jí dali kompledtně dokupy - takže poklona takovejmle lidem - ať jich je víc.
Jediný co mě nasralo, byly poslední dva kilometry, kde byla cesta jeden led a kvůli kamení nešlo jít ve sněžnicích, zkoušel jsem to jít lesem, ale to taky nešlo stále. No a když jsem přecházel na druhou stranu, vždycky jsem sebou plácnul jak bobek do záchoda. Pěkně jsem si pomlátil rameno a každej pád bolel víc a víc, dokonce mi byly k prdu i hůlky, do toho ledu se nezasekli ani ťuk.
No jinak super. Cesta domů byla dlouhá, ještě pořád dospávám deficit, ale nové zkušenosti k nezaplacení.
PS: Víte, jak poznáte, že už Vám je teplo? Že se vám bez jakéhokoliv impulzu postaví péro. U toho jsem si vzpomněl na film Vertical limit: "Je mi super, letos mi rozmrznul pták."
Začátek jsem naplánoval a dodržel z Ramzové, super spojení, vyrážel jsem v sobotu v 06:01 z Pardubic vlakem a v 08:40 to stavělo v Ramzové. První pohled na Jeseníky v dolních polohách mě zdrtil, vypůjčil jsem se sněžnice, kdyby byly moc husté sněhové podmínky, ale vzhledem k tomu, že celý pátek pršelo a to i nahoře, dolní sníh byl pryč a udržel se jen na sjezdovkách, noční můra.
Tuhle štreku jsem měl v merku už nějakou dobu, nejblíž jsem jí byl v listopadu, když nebylo jisté, jestli se Sečanem odjedeme do Nízkých Tater nebo ne - měl jsem tuhle trasu jako záložní plán na další sólo přechod.
No nic zapsal jsem svou zdrcenost do deníku a vyrazil. Když jsem nastoupal nějaký metry už to ušlo, sníh (spíš ledofirn) všude okolo, takže už to bylo o něčem jiném.
 |
| kousek od vrcholu Šeráku.........krásný počásko |
Dupal jsem dál, sem tam zastavil na čaj nebo polévku a trochu se ohřát, teplota se pohybovala od -5°C do -12°C, podle toho jak svítilo sluníčko.
 |
| vyhlídka na vrcholu Keprníku |
 |
| foťák to nevzal, ale za mnou je krásný pohled na praděd a zbytek hřebenu |
Ráno bylo všechno zmrzlý na kost, když člověk vyleze ze spadáku do -15°C a má na sebe hodit ledovou budnu, pakovat, vařit atd. je to děs, hlavně všechno děláte pomalu jak lenochod. Navíc jsem si nevzal foťák do spacáku a tak nebyla možnost to cvaknout.
Další cesta už byla větší zábava, stavil jsem se na Švýčárně na pivko a od ní už jsem to mohl vzít volným terénem na sněžnicích, žádný vyhejbání běžkařům a jejich pohledy jako že jsem debil, proč se tahám s krosnou no to radši neřešit. Takže na Praděd kolmo, tam malá sváča a pokec s paní, která byla na Blanku, takovej polotraverz dolů, obešel jsem Ovčárnu a od boudy HSČR jsem to vzal kolmo na Petrovi kameny, to byla paráda, dost prudký a pravej firn, vyšlápnul jsem to jen díky hrotům na sněžnicích. Od Petrových kamnů, bylo všechno tvrdý jako kluziště, takže jsem šel dál na šněžnicích kvůli mačkovému efektu. Připadal jsem si jako stará polárnická páka. Super. Celkem v klidu jsem přeběhl Vysokou holy, Velký Máj a Nad jelení studánkou jsem uvažoval o tom, že to rozbalím, protože jsem byl už dost unavenej, ten pohyb ve volným terénu je přece jen namáhavější. No ale přemluvil jsem se ještě na 2km k studánce, díky bohu za to, čekala mě tam odměna. Turistivká odpočívárna, ale ne stolek se střechou, klasická útulna ve stylu Slovače.
 |
| odpočívadlo Jelení studánka |
Jediný co mě nasralo, byly poslední dva kilometry, kde byla cesta jeden led a kvůli kamení nešlo jít ve sněžnicích, zkoušel jsem to jít lesem, ale to taky nešlo stále. No a když jsem přecházel na druhou stranu, vždycky jsem sebou plácnul jak bobek do záchoda. Pěkně jsem si pomlátil rameno a každej pád bolel víc a víc, dokonce mi byly k prdu i hůlky, do toho ledu se nezasekli ani ťuk.
No jinak super. Cesta domů byla dlouhá, ještě pořád dospávám deficit, ale nové zkušenosti k nezaplacení.
PS: Víte, jak poznáte, že už Vám je teplo? Že se vám bez jakéhokoliv impulzu postaví péro. U toho jsem si vzpomněl na film Vertical limit: "Je mi super, letos mi rozmrznul pták."
pondělí 7. února 2011
týden 6
pondělí
běh - 19,65 km / 7´08´´ - no síla - chtěl jsem vyzkoušet šrot - no srot nebyl tak hroznej, ale v kolodějích jsem dostal šílenej hlad a od tý doby jsem myslel jen na syrovátku. původní trasa byla 18,6 km, ale v sezemicích jsem si přidal pár set metrů a v dašicích kilometr, trochu mě teď sere, že jsem nešel po půlM, měl bych větší radost. no nic radost jsem si udělal jinak - nová nášivka mě vždycky potěší (erb ČR)
úterý - 107,3 kg
tahle váha mě sice nepotěšila, ale zase už to bylo i horší, hlavní je, že zase jedu a až se kvalitně vy--dím, tak budu mít určitě kolem 106, což není tak příšerný přírustek jak jsem čekal, takže nakonec jsem to docela ustál.
fitko - 30min rotoped v slučným tempu, ale displej už nefunguje vůbec, takže víc informací nemám - aspoň že tam někdo dal nový sedlo, 20min pytel a potom různý stroje a činky - spíš jsem oživoval mrtvý svaly, takže lehký váhy a hodně opakování
jinak stav po včerejší štrece je docela v pohodě, ani jsem nečekal, že budu tak v pohodě, ono taky od včerejšího doběhnutí každou volnou chvíli protahuju a večer jsem si dal velkou dávku syrovátky a sardinky, takže to určitě pomohlo regeneraci
středa
plavání - 1500m v šibeničním čase, nevim kolik ani jak, neměl jsem dost kyslíku na myšlení, počítání nebo tak, Seča mi trochu natlakoval tempo a dostal jsem fakt nafrak
čtvrtek, pátek
odpočinek, streching před horami
sobota
jeseníky - 16km nástup normálně v botách, cca 25kg na zádech
neděle
jeseníky - 15km hřebenovka mimo trasy volným terénem na sněžnicích, dobrej šrot
běh - 19,65 km / 7´08´´ - no síla - chtěl jsem vyzkoušet šrot - no srot nebyl tak hroznej, ale v kolodějích jsem dostal šílenej hlad a od tý doby jsem myslel jen na syrovátku. původní trasa byla 18,6 km, ale v sezemicích jsem si přidal pár set metrů a v dašicích kilometr, trochu mě teď sere, že jsem nešel po půlM, měl bych větší radost. no nic radost jsem si udělal jinak - nová nášivka mě vždycky potěší (erb ČR)
tahle váha mě sice nepotěšila, ale zase už to bylo i horší, hlavní je, že zase jedu a až se kvalitně vy--dím, tak budu mít určitě kolem 106, což není tak příšerný přírustek jak jsem čekal, takže nakonec jsem to docela ustál.
fitko - 30min rotoped v slučným tempu, ale displej už nefunguje vůbec, takže víc informací nemám - aspoň že tam někdo dal nový sedlo, 20min pytel a potom různý stroje a činky - spíš jsem oživoval mrtvý svaly, takže lehký váhy a hodně opakování
jinak stav po včerejší štrece je docela v pohodě, ani jsem nečekal, že budu tak v pohodě, ono taky od včerejšího doběhnutí každou volnou chvíli protahuju a večer jsem si dal velkou dávku syrovátky a sardinky, takže to určitě pomohlo regeneraci
středa
plavání - 1500m v šibeničním čase, nevim kolik ani jak, neměl jsem dost kyslíku na myšlení, počítání nebo tak, Seča mi trochu natlakoval tempo a dostal jsem fakt nafrak
čtvrtek, pátek
odpočinek, streching před horami
sobota
jeseníky - 16km nástup normálně v botách, cca 25kg na zádech
neděle
jeseníky - 15km hřebenovka mimo trasy volným terénem na sněžnicích, dobrej šrot
úterý 1. února 2011
týden 5
pondělí
nic
úterý
běh - 13,36 km - 6´12´´/1km - to je celkem v pohodě - neplánovat jsem to - první motivek byl - běžet pod časy a dát si 2x nebo 3x kopec a domu, ale na kopci jsem se rozhodl běžet do sezemic a přes koloděje domu, no a ani to se nevyvedlo a kousek před sezemicemi jsem odbočil vlevo na polní cestu vedoucí na začátek kladiny blíž k sezemicím. No byla sranda, asi 700m před koncem na zářeči se mi zjevil virtuální trenér vysmátej a nespocejen sečovec, no začal na mě tleskat a něco jako ať to ještě nepálim, že to dám ať nepolevuju, docela to zabralo a u mostu ještě jednou a to už jsem to teda vopravdu rozjel do slušnýho tempíčka. no fakt jsem ho slyšel a viděl jako by tam byl - jen je mi jasný, že v týhle zimě by na sobě neměl to bílý marathonský termotričko.
středa, čtvrtek
nic
pátek
plavání - 1875m - 1. kolo - 1075m, 2. kolo 800m s tím, že mě atakoval seča a různými způsoby se snažil připodobnit plavčo v bazénu k závodům v nádrži + asi 10 x půl bazénu s hlavou nad vodou (na bójku).
sobota, neděle
nic
Celkově tejden sprominutím NAHOVNO. No v pondělí mám po zkoušce a mám 3 týdenní plán co budu dělat. Chci 2 týdny podržet vostrou dietku a běhat, plavat a rotopedit až do bezvědomí a 3. týden si dám odpočínkový týden s cukrem a posilkou. Taky bych rád vložil nějaký hory, buďto zimní přechod jeseníků, nebo aspoň jeden den na ještěd. Taky bych rád vyběhnul na kuňku a třeba 2x - to je výzva i pro seču. čas bude
nic
úterý
běh - 13,36 km - 6´12´´/1km - to je celkem v pohodě - neplánovat jsem to - první motivek byl - běžet pod časy a dát si 2x nebo 3x kopec a domu, ale na kopci jsem se rozhodl běžet do sezemic a přes koloděje domu, no a ani to se nevyvedlo a kousek před sezemicemi jsem odbočil vlevo na polní cestu vedoucí na začátek kladiny blíž k sezemicím. No byla sranda, asi 700m před koncem na zářeči se mi zjevil virtuální trenér vysmátej a nespocejen sečovec, no začal na mě tleskat a něco jako ať to ještě nepálim, že to dám ať nepolevuju, docela to zabralo a u mostu ještě jednou a to už jsem to teda vopravdu rozjel do slušnýho tempíčka. no fakt jsem ho slyšel a viděl jako by tam byl - jen je mi jasný, že v týhle zimě by na sobě neměl to bílý marathonský termotričko.
středa, čtvrtek
nic
pátek
plavání - 1875m - 1. kolo - 1075m, 2. kolo 800m s tím, že mě atakoval seča a různými způsoby se snažil připodobnit plavčo v bazénu k závodům v nádrži + asi 10 x půl bazénu s hlavou nad vodou (na bójku).
sobota, neděle
nic
Celkově tejden sprominutím NAHOVNO. No v pondělí mám po zkoušce a mám 3 týdenní plán co budu dělat. Chci 2 týdny podržet vostrou dietku a běhat, plavat a rotopedit až do bezvědomí a 3. týden si dám odpočínkový týden s cukrem a posilkou. Taky bych rád vložil nějaký hory, buďto zimní přechod jeseníků, nebo aspoň jeden den na ještěd. Taky bych rád vyběhnul na kuňku a třeba 2x - to je výzva i pro seču. čas bude
pátek 28. ledna 2011
týden 4 (pokárání od trenérů)
Po krušných pár dnech nečinnosti (od neděle do pátka) jsem se konečně dokopal (Seča a Jiťa mě dokopali) něco uběhnout, šlo to super, odpočatý nohy mi připadaly jako vypůjčený od baletky, ale první vyhrání z kapsy vyhání, takže dočasně nastavuju systém denních reportů (úpravami týdenního reportu), aby mě kdyžtak Ondráš nebo Jíťa telefonicky profackovali a já se zase vynořil z bažiny slabosti.
Já věděl, že se dneska vyplatí k sečovcům zajet.
pondělí - čtvrtek
nic
pátek
běh - 4,8 km - 6´07´´ na 1km
sobota
běh - 13,6 km - 7´02´´ na 1km - byla docela nepříjemná kosa, musel jsem použít toaletní papír na poli v mínus 7 stupních a větru a v kostěnicích ještě malá, takže to bylo rychlejší než píšu, ale nehodlám odhadovat jak dlouho trvaly ty nutný zastávky - jinak paty se mi lepily na asfalt - přišlo mi to takový utahaný, ale čas říká něco jinýho, lepší než jsem si myslel to je.
neděle
sauna
Já věděl, že se dneska vyplatí k sečovcům zajet.
pondělí - čtvrtek
nic
pátek
běh - 4,8 km - 6´07´´ na 1km
sobota
běh - 13,6 km - 7´02´´ na 1km - byla docela nepříjemná kosa, musel jsem použít toaletní papír na poli v mínus 7 stupních a větru a v kostěnicích ještě malá, takže to bylo rychlejší než píšu, ale nehodlám odhadovat jak dlouho trvaly ty nutný zastávky - jinak paty se mi lepily na asfalt - přišlo mi to takový utahaný, ale čas říká něco jinýho, lepší než jsem si myslel to je.
neděle
sauna
neděle 23. ledna 2011
týden 3
Tak tohle je ten slibovanej týden, kdy se vrátim do obrátek, tak snad to klapne
pondělí - 105,4
plavání - 1650m - 2 x 800 + 50 výplav, dobrý dráha ohraničená, nebyl tam žádnej topič, 1. osmistovka za 19min - což je slabší než minule, u druhé jsem zapomněl kouknout na hodinky, ale asi taky tak. jinak spokojenost, ale chtělo by to počítadlo pod blok na pověšení a jen do něj třískat při otočce.
úterý, středa, čtvrtek, pátek
nic
sobota
běh - 2km
neděle
nic
hodně špatnej tejden, ale něco s tím udělám, stejnej problém jako minule, tak mu snad useknu hlavu dřív, než on mě.
pondělí - 105,4
plavání - 1650m - 2 x 800 + 50 výplav, dobrý dráha ohraničená, nebyl tam žádnej topič, 1. osmistovka za 19min - což je slabší než minule, u druhé jsem zapomněl kouknout na hodinky, ale asi taky tak. jinak spokojenost, ale chtělo by to počítadlo pod blok na pověšení a jen do něj třískat při otočce.
úterý, středa, čtvrtek, pátek
nic
sobota
běh - 2km
neděle
nic
hodně špatnej tejden, ale něco s tím udělám, stejnej problém jako minule, tak mu snad useknu hlavu dřív, než on mě.
pondělí 17. ledna 2011
týden 2
Než začnu tento týden, tak vězte, že bych rád běhal a plaval a koupil si horáka a strávil na něm 4 hodiny v lese, ale......ale. Začínám trochu stresovat, ne moc, ale hlavně běhám dlouhý štreky, plavu hodně bazénů a tělo je z toho unavený, takže učit se jsem schopnej tak od 15:00 nebo i později a navíc sušení mých smrdutých věcí na běhání vadí domácím, takže tento týden dost skrouhnu a půjdu jen 3x do bazénu, až bude po procesu, tak zase naskočim do pendollina, ale teď musim opravdu jet osobákem.
pondělí a úterý
nic
středa - 106,6
plavání - 1,7km - 2 x 800m - 1. 16´15´´ - 2. 15´55´´ - což mi udělalo radost + 100m kraul - výplav
čtvrtek
cvičení - jen doma - 6 x 10 kliků, 6 x 32 cviků na břicho podle H. K. (střídání 8normál/8v tempu), 6 x 20 dřepů + protažení před a po (nic moc, ale aspoň něco, když byl bazén zavřenej)
pátek
plavání - asi 1200m, ale není to jistý - dal jsem klasicky 800m, ale na druhý kolo tam už bylo tak narváno a tolik lidí co vůbec nechápou, že někdo chce uplavat víc než 50m, že jsem byl víc potlučenej než uplavanej, tak jsem to vzdal a plaval jak to šlo. Posledních 10 minut jsem se ale radši koukal na holky na zumbě - mňam.
sobota, neděle - 106,1
učení bez cvičení
Skutečně hodně setnutej tejden, ale zkoušku jsem dal a navíc mám dnes 105,4 kg a cejtim se silnej jak lev a vytrvalej jako velbloud, takže super, super, super.......od pondělí zase zvednu obrátky a v úterý jdu tutově běhat
pondělí a úterý
nic
středa - 106,6
plavání - 1,7km - 2 x 800m - 1. 16´15´´ - 2. 15´55´´ - což mi udělalo radost + 100m kraul - výplav
čtvrtek
cvičení - jen doma - 6 x 10 kliků, 6 x 32 cviků na břicho podle H. K. (střídání 8normál/8v tempu), 6 x 20 dřepů + protažení před a po (nic moc, ale aspoň něco, když byl bazén zavřenej)
pátek
plavání - asi 1200m, ale není to jistý - dal jsem klasicky 800m, ale na druhý kolo tam už bylo tak narváno a tolik lidí co vůbec nechápou, že někdo chce uplavat víc než 50m, že jsem byl víc potlučenej než uplavanej, tak jsem to vzdal a plaval jak to šlo. Posledních 10 minut jsem se ale radši koukal na holky na zumbě - mňam.
sobota, neděle - 106,1
učení bez cvičení
Skutečně hodně setnutej tejden, ale zkoušku jsem dal a navíc mám dnes 105,4 kg a cejtim se silnej jak lev a vytrvalej jako velbloud, takže super, super, super.......od pondělí zase zvednu obrátky a v úterý jdu tutově běhat
ZA 3 JE ZA TŘI
Dneska super den. Dal jsem zkoušku z Občanského práva procesního. Po zkoušce jsem se navíc zvážil a měl jsem 105,4 - to je úplná bomba. Takže mějte taky spoustu super dní a ača.
neděle 16. ledna 2011
Kolik váží trenky+tlusté ponožky+hodiny?
Je to až k nevíře, ale váží míň než 100g, což mě fakt zarazilo. Ráno jsem měl trochu slabší náladu. celou noc jsem totiž nespal a šlofíka jsem si dal na 3 hodinky od 9 do 12 hodin, několikrát přerušené záchodovou procházkou a tak. No tak jsem si řekl, že by to chtělo zvednout náladu, přišlo tedy na řadu risknout váhu. Stoupnu si na ni a prej 106,1 - no dobrý, tak teď tě oblafnu - hodinky dolů, trenky dolů a tlustý ponožky jakbysmet a co váha - nic. Proč, když i vzduch něco váží............ :( .......???
(to byl jen nejapný pokus, jak si zvednout náladu po nevyspání a před zítřejší zkouškou)
(to byl jen nejapný pokus, jak si zvednout náladu po nevyspání a před zítřejší zkouškou)
pátek 14. ledna 2011
horší už je jen masokostní moučka
Jsem v Plzni 9. nebo 10. den a už mě sere to studentský stravování (chleba s něčím, špagety s brokolicí a mrkví, chleba s něčím a číňanka s kečupem + prokládám to mrkví a jablky, sem tam kousek suchýho salámu) a je to každej den stejný. To je, až na ten suchej celozrnej chleba a jablka s mrkví, s prominutím nahovno - minimum jakýchkoliv bílkovin má za následek, že abych se najedl potřebuju větší množstí jídla a i tak mám hlad každou chvíli, čímž jsem si nacpal vnitřnosti a zvedl průměrnou váhu, taky se cejtim unavenější a hlavně jsem chuťově neukojenej - je to naprd, už abych dal zkoušku a valil domů.
Budu běhat, plavat, makat, makat, makat a za to si dám brutální kus prasete, krávy - klidně i kočky nebo psa. Nouze je nouze. Uvědomuju si, že 70% obyvatel země nemá ani jednu misku rýže na den, ale to je jiná story.....
JÁÁÁÁ CHCÍÍÍÍÍ.......
Budu běhat, plavat, makat, makat, makat a za to si dám brutální kus prasete, krávy - klidně i kočky nebo psa. Nouze je nouze. Uvědomuju si, že 70% obyvatel země nemá ani jednu misku rýže na den, ale to je jiná story.....
JÁÁÁÁ CHCÍÍÍÍÍ.......
neděle 9. ledna 2011
týden 1
pondělí, úterý, středa - necvičil jsem - spojeno se stěhováním do plzně a učením - ne, že by mě ondráš nelámal
na bazén, ale škola nepočká, apoň teda na mě ne
čtvrtek
běh - 8,35km/1:02 - běh 2x kolem Boleváku - pěkná cesta, ale dost pršelo a smekalo se to jako svině, takže jsem raději nějak netlačil na pilu. váha si myslim, že bude dobrá, stravuju se v klidu, hodně často na můj vkus, ale malé porce a tak je to správně - jenže mám pořád pocit polosytosti a to mě zabíjí
pátek - 106,2
no parádní začátek dne, zaprvé ta váha, to mě dostalo a potom ještě záznam na portálu, že jsem dal v prosinci zápočet, jupí, ale počasí je dost naprd - to by tolik nevadilo, ale fakt je to na zlomení nohy, a tak to nechám za zejtra
sobota
plavání - 1300m - 1000m/24min v kuse na 3. nádech - dechové cvičení 5-3-5-3-5-3 - 50 výplav, ale budu muset chodit na otvíračku, protože bude prázdněji, po tom 1. kilometru tam už bylo moc lidí a nedalo se plavat v pohodě
neděle - 108,2
běh - 11,9km/1:20 (to je myslim skoro délka X-terry) - 6:45/1km - dobrý - hlavně spíš to byl cross - kus do kopce, pár set metrů zasněženým polem, 2 kola na boleváku lesem, dlouhý návrat polní cestou do kopce (850m) a něco z kopce, no terém si asi dokážete představit podle tohohle počasí - led, sníh, břečka, nebo zmrzlé šlápoty a stopy po autech. Taky je rozdíl jestli běžím ve stínu nebo na slunku. Jinak SUPER. Mám radost jak jsem to dal, ale příště až to poběžim, tak si musim vzít sladký pití, protože bez cukrů je to hnus.
plavání - 1,7km - 2 x 800m - 1. 19´30´´ - 2. 17´45´´ - potom 50m prsa a 50m kraul na výplav - spokojenost, ale ještě to rozjedu
na bazén, ale škola nepočká, apoň teda na mě ne
čtvrtek
běh - 8,35km/1:02 - běh 2x kolem Boleváku - pěkná cesta, ale dost pršelo a smekalo se to jako svině, takže jsem raději nějak netlačil na pilu. váha si myslim, že bude dobrá, stravuju se v klidu, hodně často na můj vkus, ale malé porce a tak je to správně - jenže mám pořád pocit polosytosti a to mě zabíjí
pátek - 106,2
no parádní začátek dne, zaprvé ta váha, to mě dostalo a potom ještě záznam na portálu, že jsem dal v prosinci zápočet, jupí, ale počasí je dost naprd - to by tolik nevadilo, ale fakt je to na zlomení nohy, a tak to nechám za zejtra
sobota
plavání - 1300m - 1000m/24min v kuse na 3. nádech - dechové cvičení 5-3-5-3-5-3 - 50 výplav, ale budu muset chodit na otvíračku, protože bude prázdněji, po tom 1. kilometru tam už bylo moc lidí a nedalo se plavat v pohodě
neděle - 108,2
běh - 11,9km/1:20 (to je myslim skoro délka X-terry) - 6:45/1km - dobrý - hlavně spíš to byl cross - kus do kopce, pár set metrů zasněženým polem, 2 kola na boleváku lesem, dlouhý návrat polní cestou do kopce (850m) a něco z kopce, no terém si asi dokážete představit podle tohohle počasí - led, sníh, břečka, nebo zmrzlé šlápoty a stopy po autech. Taky je rozdíl jestli běžím ve stínu nebo na slunku. Jinak SUPER. Mám radost jak jsem to dal, ale příště až to poběžim, tak si musim vzít sladký pití, protože bez cukrů je to hnus.
plavání - 1,7km - 2 x 800m - 1. 19´30´´ - 2. 17´45´´ - potom 50m prsa a 50m kraul na výplav - spokojenost, ale ještě to rozjedu
úterý 4. ledna 2011
14. týden
pondělí
výšlap na Sněžku a sešup na Luční 12km
úterý
sešup z Luční na Zahrádky a po sjezdovce dolů
běh - 6km - 6´50´´min/1km - chtěl jsem dát 10km, ale pak už se mi prostě nechtělo, šlo by to, ale jsem sračka
středa
běh - 12,4km/1:20 - 6´45´´/1km - s tímhle časem jsem u téhle vzdálenosti spokojenej, ale bude to snad lepší
čtvrtek - 107,5
rotoped - 30min - 2:1 - těžká:lehká
posilka - hrudník, bic, tric - 4 série po 30 opakováních na 30% - švihadlo - hruška a pytel - jen lehce
pátek
nic - mám rozkrok na šrot - tím myslím do krve, takže těch 14km co mi chybí do 130km neuběhnu, nevidím totiž nějakou velkou újmu v tom, že to neudělám
sobota
novoroční běh - 13,184km/01:20:48hod - 9,78km/1hod - 6´8´´/1km - vyběhli jsme ve třech, takže se to dobře heclo, pokecalo se a šlo to pěkně a rychle to uteklo - parádička a děkuju sečovi a kučovi
neděle - 107
nic - začíná mi šrotovatět hlava - zase ta škola - už mě ten kolotoč fakt ničí - zkusim ten kruh přetnout tento měsíc - bůh mi pomáhej
výšlap na Sněžku a sešup na Luční 12km
úterý
sešup z Luční na Zahrádky a po sjezdovce dolů
běh - 6km - 6´50´´min/1km - chtěl jsem dát 10km, ale pak už se mi prostě nechtělo, šlo by to, ale jsem sračka
středa
běh - 12,4km/1:20 - 6´45´´/1km - s tímhle časem jsem u téhle vzdálenosti spokojenej, ale bude to snad lepší
čtvrtek - 107,5
rotoped - 30min - 2:1 - těžká:lehká
posilka - hrudník, bic, tric - 4 série po 30 opakováních na 30% - švihadlo - hruška a pytel - jen lehce
pátek
nic - mám rozkrok na šrot - tím myslím do krve, takže těch 14km co mi chybí do 130km neuběhnu, nevidím totiž nějakou velkou újmu v tom, že to neudělám
sobota
novoroční běh - 13,184km/01:20:48hod - 9,78km/1hod - 6´8´´/1km - vyběhli jsme ve třech, takže se to dobře heclo, pokecalo se a šlo to pěkně a rychle to uteklo - parádička a děkuju sečovi a kučovi
neděle - 107
nic - začíná mi šrotovatět hlava - zase ta škola - už mě ten kolotoč fakt ničí - zkusim ten kruh přetnout tento měsíc - bůh mi pomáhej
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)