týden 16

Asi to bude vypadat trochu divně, ale i tento týden se nese v duchu 1/2martonu a v duchu následků, post-traumatu a mých neuvěřitelných vyprávění každému koho potkám :)

No co asi tak může obr jako já dělat po uběhnuté půlce. Jasně, půl týdne jsem si lízal rány, ne doslova, protože svoje třísla bych lízat nechtěl. V pondělí, druhý den po běhu, jsem byl ještě betonovější než v neděli. Ze schodů jak jinak než vpravo vbok a co nejvíc váhy přenést na ruce (zábradlí). Ale jinak v pohodě, vršek byl dobrej, neboleli ani záda, takže prostě fitko. Od pondělí do středy jsem byl každý den. Klasický průběh - hruška a pytel do hodinky a potom cviky o 30 až 40 opakování. V úterý, když máma vyděla mé "utrpení", udělala mi lymfodrenáž nohou (horší bolest neznám, snad jen rovnání zlomeniny nebo tak něco), ale stálo to za to, ve středu jsem si díky božské masáži mohl ve fitku v pohodě dovolil asi 10 nebo 15 minut poskákat na švihadle, přece jen ty odřeniny mezi nohama jsou stále citlivé a tak se mi nechtělo ještě vyběhnout. Čtvrtek se stal zlomovým dnem, vzbudil jsem se v 6:30 a vzhledem k tomu, že naši ještě spali, šel jsem vyklusnout. Hlavní bod běhu, vyzkoušet elasťáky naostro. Chtěl jsem si jen tak pomaličku odhopsat 5km, ale dřelo a štípalo to tak, že jsem dal raději rychlé kolečko 3,5 a fofrem do sprchy, večer jsem ještě zašel do fitka, ale jsem asi nějak vysátej, všechno mi připadalo dost těžký, tak jsem aspoň trošku vytočil nohy na rotopedu. V pátek ráno už 5,5km, ale cítím, že to není ono, je to trápení, ne že by nohy nějak moc boleli i ty odřeniny už jsou snesitelnější, ale prostě to není ta pohoda jako normálně. Na pátek bylo v plánu přes 8km běh, ale tak nějak se to všechno seběhlo až se vlastně nic nestalo, byl jsem teda 6 hodin na rybách ve stoje a s prutem v ruce u čehoš jsem ZHOŘEL. Sobota byla podobná, nešlo o nechuť, ale přijel bratr, staral jsem se o domácí zoo, byl na výstavě zahrádkářů, prohlídka mé gruntu, byl jsem se podívat na fotbal, potom na zahrádku (pub) s kamarády a nakonec koncert nějakého dua ve stylu Missippi blues, můžu vopravdu doporučit a tak jsem celej den lítal z jednoho konce na druhej a nějak nebylo kdy. Karma si ale najde každého a tak mi to bylo v neděli vráceno i s úroky, jelo se do bazénu. Seča, Váša (teď jsem se možná sekl, v tom případě se omlouvám) a já, 1400 nebo 1500 ostrých metrů, teda pro mě ostrých, plavali se rychlé stovky, poslední 2 už jsem jezdil jen 50 a zpět výplav, ale jinak dobrý, ještě tam něco zbylo.

Super týden, váha šla trochu dolů, protože díky různým činnostem jsem zapomněl na jídlo a díky budíku jsem chodil večer spát. Minimum bylo asi 105,5. Uvidíme jestli to konečně zlomim a bude nějaký skok, nebo to půjde dál po troškách a dlouho. Vím co mám dělat, ale to ví všichni ve všem a skoro nikdo nemá dost disciplíny, takže nad sebou nelámu hůl. Přeju všem pěknej další týden a ať se daří.