Ještě žiju...

Tak po dlouhé době jsem si našel chvilku na blogování. Nejde tolik o nedostatek času, ale spíš o to kam ten čas investovat a ani nějak nebylo douhou dobu o čem psát.

Od půlmaratonu se nic nedělo, díky nohám na kaši jsem na nějakou dobu vypustil běhání, fialové nehty na palcích u nohou mám ještě teď. No a z nicnedělání jsem skočil rovnou do dobrýho porna. Opět se otevřela moje 13. komnata (ZČU a zkouškové) a k tomu jsem podědil dům po dědovi (krutopřísné útočiště poustevníka, kde se 5 let neotevřelo jediný okno). Takže je stále co dělat. No než dovalím nějaké rozšiřující články, tak mám 3 hlavní body ke sdělení.

1. Dal jsem zkoušku z MPS2 (mezinárodní právo soukromé), ne teda já, ale dal to spíš profesor a to mně. Díky mnohokrát doktore Kunci za tu nádhernou troju, nic jinýho už ani neznám.

2. Chytil jsem konečně prvního letošního kapra, ale protože byl malej, tak ukážu i druhýho, protože ten už stojí za řeč

1. kousek 39cm, ale radosti za celej metr

2. kousek 45cm - krásnej

3. zrenovoval jsem schody na půdu, konečně větší dílo ze dřeva, bez pomoci a až na električkou vrtačku jen s použitím ručních nástrojů, dost mě bavilo rovnat hrany pořízem. Dokonce se schody líbí i otci a bez výhrad.

vlevo staré - - - - - - - - - - - - -nové vpravo

No na domě jsem toho udělal už mnohem víc, hlavně spousta vyklízení, bourání a likvidace železa, řezání dřeva, úprava dvora, zahrady, úklid dílny, oprava sociálního zařízení atp. No nic až se hnu z místa, tak zase něco nafotím a napíšu.

Každopádně do podzimu, kdy chci bydlet, je asi se sportem ámen. Doufám, že proběhnou alespoň nějaký hory. Ača nevim kdy. Ať se Vám daří aspoň jako mně.